Edit MediaBank: F. Pelc on-line: Těžká technika ještě nikdy kůrovce nezastavila

Free text:

František Pelc, náměstek ministra životního prostředí, odpovídal na dotazy čtenářů serveru ihned.cz. *Prezident Václav Klaus při čtvrtečním setkání s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou jako první podepsal petici Pro zdravou Šumavu. Dosavadní bezzásahový režim v parku, tedy ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji, podle Zimoly již způsobil kůrovcovou pandemii. Klaus s ním souhlasí a je, stejně jako jihočeský hejtman, stoupencem zásahu proti kůrovci. Hejtman také varoval před vyhlášením stavu nebezpečí, ke kterému může dojít během několika následujících dní. Pokud by došlo na Zimolova slova, do nejvyšších partií Šumavy by vjela těžká těžařská technika. Ministr životního prostředí Ladislav Miko s bojem proti kůrovci nesouhlasí, kroky Zimoly považuje za součást volební kampaně. Z monitoringu lesů na Šumavě podle Mika vyplývá, že kůrovec je plně pod kontrolou. Nejen na problematiku kůrovce jste se ptali Františka Pelce, náměstka ministra životního prostředí a ředitele sekce ochrany přírody a krajiny. Online rozhovor Matěj Havlín *Dobrý den, můžete prosím uvést odkaz na nějakou aktuální studii, která z přírodovědného hlediska popisuje současný stav? Děkuji. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Ano. V nejbližších dnech vyjde kniha prof. Vacka a ing.Krejčího Lesy NP Šumava. V přípravě je i kniha prof. Šantručkové Ekologie lesa na Šumavě. Sama Správa NP Šumava provádí systematicky monitoring stavu lesa na 130 bodech a výsledky jsou od ní dostupné již dnes. Petra *Je těžká technika jedinou možností, jak se zbavit kůrovce? Neexistuje třeba i nějaký postřik, který je k okolí šetrnější? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Ano a těžká technika ještě nikdy kůrovce nezastavila. V celém NP provádíme integrovaný systém ochrany, kde na stanovištích přirozených smrčin , které jsou ponechány samovolnému vývoji, v případě potřeby používáme postřik houbovým patogenem a v okolních porostech se používá aktivní asanace kůrovce systémem lapačů a odkorněním nastojato napadadených stromů případně jejich jednotlivé kácení. Jaroslav Jaroslav *Není letošní „kalamita“ kůrovce na Šumavě jen každoročním evergreenem? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Ano. Je. Docela zajímavé je, že v minulých letech se jednalo o kalamitu , pak katastrofu a nyní pandemii. Chci pevně věřit, že za tím je primárně diskuse o způsobu péče o lesy a ne strategické oslabování ochrany přírody na Šumavě kvůli jiným cílům. Nitrami *Dobrý den, i na Šumavě je jen několik málo míst s původní přírodou (např. Boubín). Je problém i v těchto lokalitách či se týka pouze uměle vysázených porostů? Děkuji. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Boubín je Národní přírodní rezervace mimo vlastní národní park. Kůrovec je tisíciletí součásti obnovy lesa i v přirozených smrčinách. Máte pravdu, že nejvíce problémů je však v smrkových monokulturách založených na stanovištích smíšených lesů kde dominoval buk spolu se smrkem a jedlí. V národním parku v těchto partiích zasahujeme aktivně proti kůrovci a podporujeme obnovu lesa ve směru větší druhové a prostorové rozrůzněnosti. To platí i pro polohy mimo národní park. Filip *Dobrý den, podle čeho se usuzuje, že je kůrovec pod kontrolou? Řekl bych, že jeho růst do dalších oblastí je velmi pravděpodobný? Jak se dá omezit rozšiřování kůrovce? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Ještě jedna odpověď. Po Kyrillu bylo napadeno skoro milion kubíků dřeva, v případě normálního zvládaní objem kůrovcem poškozeného dříví graduje 2 –3 roky po vychřici a dosahuje i trojnásobku tohoto čísla. Letos evidujeme pod 200 tis, kubiků, 150 bylo již odtěženo.To je indikátor, že to pod kontrolou je. Ještě jednou díky za dotazy. Jan *Dobrý den! Chtěl bych se zeptat, existuje-li způsob, kterým by nevzdělaní populisté mohli dosáhnout zrušení NPŠ. Děkuji Tachovský *Dobrý den, jak velká je rozloha NP Šumava? Je to skutečně tak velký přírodní celek, aby bylo nutné jej umenšovat? Kamil *Pan prezident Klaus považuje přírodní parky za zbytečné a opakovaně do novin říkal, že by rád, aby tato přírodní společenství sloužila hlavně člověku a jeho radovánkám, tedy sportu, rekreaci, průmyslu a výstavbě. Co brání tomu, aby se na Šumavě konečně postavilo pořádné lyžařské středisko, nějaký zábavný park nebo průmyslový komplex? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Tento názor pana prezidenta vůbec nesdílím. Parky jsou právě pro ochranu a obnovu přírodního prostředí, relaxaci a rozvoj k přírodě šetrných forem turistiky. Co tomu brání? No právě ta existence národního parku. Staník *Doufám že když nejsou zelení ve vládě už nebude nic bránit tomu aby příroda začala sloužit lidem a aby v Šumavě byla pořádná trasa pro cyklokros nebo čtyřkolky. Jsme vopravdu v Česku za blbce, že nenecháme lidi, aby se mohli po práci normálně bavit v lesích jak uměj. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí S Vaší představou o využívání přírody a národních parků nesouhlasím. A myslím, že to není věc politického pocitu, ale zdravého rozumu. Milada *Sleduji v médiích hysterii kolem NP Šumava. Šumavu mám ráda, chtěla bych, aby turistika zůstala v současných mezích. Vítám aktivity odporující pěší nebo cyklo turistiku. (Přespi a běž) Mám pocit, že se zde nejedná o kůrovce, že kůrovec je pouze zástupný problém. O co se zde hraje? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Hraje se o budoucnost národního parku. Bud zde bude území, které bude plnohodnotným parkem jako sousední Bavorský les, a nebo zde bude prázdná schránka, která ponese pouze to jméno. Runner *Je možné dlouhodobě uhájit přírodní parky proti průmyslové lobby, za kterou dneska kopou všechny politické strany, kromě SZ? Obávám se, že po odchodu Bursíka do důchodu, už tady nebude nikdo, kdo by dokázal těm Klausům a Zimolům vzdorovat? Jinak, držím palce... František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Přesto se budeme se snažit. Není to jen o Bursíkovi,dlouhodbě správný management byl založen už za jeho předchůdce Ambrozka. Jestřáb *Vysvětlí už konečně někdo Zemanovi a Klausovi, že ten kůrovec na Šumavu patří a že tenhle park není pro okrasu, ale pro zachování nějakého ekologického dědictví?! Nebo bude platit, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou a nakonec budeme všichni volat po „zelené“, rozuměj vyrubané Šumavě? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Máte pravdu. V centrální části NP je kůrovec nedílnou součásí života a obnovy lesa stejně jako mrtvý strom. Každý musí dělat rozdíl mezi lesem v chráněnném území , který je zvláštního určení, a hospodářským lesem, kde kůrovec i mrtvé dříví je z logiky věci nežádoucí. Obávám se , že tito pánové tyto elementární rozdíly nevnímají. Richard *Dobrý den. Ochranu přírody na vyšší úrovni, jako jsou národní parky, vítám a podporuji. V rádiu jsem slyšel rozhovor s panem Jaklem (prezidentská kancelář), který řekl, že se na Šumavě tajně sází v bezzásahových zónách smrčky. Je na tom něco pravdy? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Slyšel jsem to také. Pan Jakl mluvil nesmysly i další. O tom, že je potřeba přírodu přetvářet a pokořovat. Snad byl duchem padesát až sto padesát let jinde. Jediné, co víme, že se někdy obtížně (max. do jednotek %) dá z minula rozlišit přirozená a umělá obnova. Ale nikdo to nedělá s cílem naznačeným v tom zoufalem rozhovoru. Škodolibý *Vím, že to není, pane náměstku, Vaše práce, ale nedalo by se zjistit, jestli náhodou není pan Zimola nějak ekonomicky provázaný s nějakou dřevařskou firmou nebo developerskou společností, které by ze zrušení parku měly zásadní profit? O panu Klausovi, myslím, v této zemi už nikdo žádné iluze nemá! František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Chci pevně věřit , že to tak není, a že jde panu hejtmanovi o spor, jak pečovat o lesy v parku. Petr K. *Dobrý den, co si osobně myslíte o tom, že president, který jinak odmítá vyjádření občanské společnosti k problematice životního prostředí, aktivisticky podepisuje petici k tomuto tématu? Děkuji. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Myslím, že to je další doklad nekonzistentnosti názorů pana prezidenta. Ale je to samozřejmě jeho věc. Markéta *LČR mají strach, že je napadne kůrovec z NPŠ. Sousedí bezzásahové zóny s jejich porosty? Jak daleko kůrovec může doletět? Mají LČR zvládnutou svoji „pandémii“? Dělají LČR tak dokonalou ochranu proti kůrovci, jako můžeme vidět na okrajích bezzásahových zón na Šumavě? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Podívejte, klimatická změna i aktuální počasí vytváří , bohužel stále vhodnější podmínky pro šířená kůrovce a to kdekoliv. Podle práce České inspekce životního prostředí jsou místa , kde se sanace daří nepříliš úspěšně a naopak. nechci býz neskromný, ale tak dokonalý systém ( integrovaný) jako máme v národním parku Šumava, už u nás v Čechách asi nenajdete. Celková prevence je však ještě jiná. Dlouhodobě musíme při obnově lesa preferovat přírodě blízkou skladbu smíšených porostů a pracovat s přirozenými silami i v hospodářských lesích. Anička *Dobrý den, než položím dotaz, chtěla bych vyjádřit podporu snaze zajistit udržení bezzásahových oblastí v České republice. Můj dotaz zní: myslíte si, že na problematiku kůrovce na Šumavě je vhodné aplikovat termín „pandemie“? Děkuji a přeji pěkný den. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Pandemi je v tomto kontextu nesmyslný termín týkající se šíření infekčních chorob mezi lidmi v globálním měřítku. Tijany *Pěkný den! Byl jsem s rodinou letos na dovolené na Šumavě na Kvildě. Prochodili jsme okolí a jsme velmi spokojeni s národním parkem –perfektní informovanost, propagace a vysvětlování postupů ochrany přírody aplikovaných na Šumavě. Moc by nás mrzelo, kdyby se mělo jít opačnou cestou –cestou rušení národních parků. Je tato hrozba reálná? Může opravdu dojít ke zrušení národního parku? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Že nekdo zruší národní park , tomu až tak nevěřím, Větší riziko je, že se může stát etiketní podvod –národní park zůstane, ale ochrana a správná strategie péče ne. Jiří *Divím se panu prezidentovi "antiekologistovi" leží na srdci příroda??!! Vikartová *Dobrý den,domnívám se,že příroda by si měla poradit sama, tak jak to v případě kůrovce nechali na Šumavě v Něměcku.Souhlasíte? Kdy bude více Národních přírodních rezervací a jak chcete zabránit čtyřkolkářům devastaci těchto lokalit a vůbec naší přírody? Myslím,že bývalý ministr Bursík velmi dobře postupoval v problémech Šumavy a myslím, že by se dál mělo takto pokračovat. Honza ze Žižkova *Jste ochoten se Vy osobně podílet na náhradě škody, pokud se ukáže, že proti kůrovci se mělo zasahovat dříve? Jakou částkou? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Problém s kůrovcem na Šumavě nevznikl včera, ani před pěti lety. Osobně jsem vydal metodický pokyn po orkánu Kyrill , kde se řeší postupy v jednotlivých segmentech porostů. Tam, kde se má zasahovat, se zasahuje jako nikde jinde v českých lesích. Pořád se pohybujeme v národním parku, kde není les primárně vnímán jako zdroj speněžitelného dříví. V hospodářských lesích mimo parky v souhrnu existují daleko větší škody na majetku včetně státu. Tam, prosím, je diskuse na místě. Standa *Dobrý den. chtěl jsem se zeptat, jak to je s kůrovcem v jiných oblastech naší republiky, ať už se jedná o chráněná území (CHKO či parky) nebo o běžné lesy. Děkuji za odpověď. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Kůrovce není pouze na Šumavě. Dlouhodobě existuji robustní problémy s kůrovcem v hospodářských lesích severní Moravy, vrchoviny i jižních a západních Čech mimo chráněná území. Jirka K. *Dobrý den, pane náměstku. Nebojíte se toho, že po volbách ODS nebo ČSSD provedou na Šumavě revoluční personální změny a léta snah o skutečný národní park půjdou vniveč? Držím palce Vám, panu ministrovi i řediteli Krejčímu. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Myslím, že současné vedení parku i ministerstva se snaží jednat korektně a férově a držet dlouhodobou strategii. Kvůli tomu riziku , co říkate, jim měnit nikdo rozumný nebude. Sendy *Dobrý den, budou vznikat další Národní parky, protože přírodu ctím a myslím si, že je to důležité. Děkuji. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí To záleží na politické vůli. Centrální část Křivoklátska předjednáváme s obcemi, uvažuje se v budoucnu i centrální části Jeseníků. Jan *Dobrý den! Mohu se zeptat, jak je možné, že v se v NPŠ staví stavby jako třeba bakalovo letní sídlo? Jinak bych chtěl vyjádřit svoji podporu bezzásahovým územím. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Dík za podporu. Myslím ,to že stavba toho typu v minulosti vznikla, nebyl nejlepší příklad přístupu bývalého vedeni parku. Martin *Věřím přírodě, že si pomůže sama. Ovšem co ty lidi, kteří tam žijí ? Docela je chápu. Taky by se mi nechtělo desítky let žít v pustině... Nebo to je ve „vyšším státním zájmu“ a mají prostě smůlu ? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Nene. To, že národní park způsobuje vylidňování a trable obyvatel je mýtus. Šumava patří naopak k stavebně nejaktivněším regionům v ČR, je zde nedostatek místních pracovních míst a co víc, návštěvnost letos dosáhla maxima. Lze najít úplně dobrý model koexistecne života místních lídi a parku podobně jako je tomu v Bavorsku. Pražák *Nebylo by na místě postupovat striktně podle zavedených postupů úspěšně odzkoušených v zahraničí a ne pořád hledat české cesty? Vždycky jsem se domníval, že ponechání bezzásahových zon NP svému osudu vyplynulo z úspěšných německých zkušeností, ale nedávno jsem se dočetl, že nic takového jako úspěšné německé zkušenosti s ponecháním lesa přirozenému vývoji neexistuje a že například Rakousko se chová zcela jinak? Je možné nezaujatě shrnout zahraniční zkušenosti? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Není to tak, v NP Bavorský les probíhá dlouhodobě promyšlený a úspěšný management lesa. Ne všechny části jsou však bezzásahové , a tak se objevila mylná informace, že v sousedním národním parku se něco změnilo. Roman *Doufám. že situace nedospěje ke zrušení NP Šumava, byla by to zase jedna z našich našich dalších mezinárodních ostud. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Věřím, že ne. Kaká *Dobrý den, v souvislosti s opakujícími se povodněmi se chci zeptat, zda bezzásahové oblasti zadrží více vody než hospodářské lesy, kde se vytěžjí hektarové holiny? Mají tyto oblasti v tomto směru význam? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí To je na samostatnou konferenci.Dobře strukturovaný přírozený les zadrží více vody než zoufalá monokultura a obnovovaná pasek. V celém území ČR však musíme brát tento problém vážně a zvýšit retenční schopnost krajiny jako celku. Přírodě blízké lesy a obnova zkanalizovaných toků a mokřadů, mezi ně patří. Renata *Prosím, ještě jeden dotaz. Čtu dotazy a nechápu jak si někdo přírodní dědictví plete s lunaparkem.Fenomén čtyřkolek a motorek ve volné krajině je neskutečný.Je to pouze skupina lídí a většině to vadí.Někde lidé už prodávají svoje nemovitosti kvůli tomuto nešvaru. Co s tím uděláte? Neměla by se tím už zabývat i vláda? František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Je to opravdu velký problém. V krkonošském národním parku se občas objevují společné hlídky s Policíí ČR. Trochu se to tam zlepšilo. Budeme o koordinovaném postupu jednat s ministerstvem vnitra. Všem , kteří se ptali a kteří drží palce krásné přírodě na Šunavě, děkuji. Petr *Vážený pane náměstku, srovnáváte NPŠ s Bavorským parkem, proč se tak ve skutečnosti park, ani ministerstvo nechová? Jeden příklad v poslední době s velkou slávou otevřel cestu z Březníku na Luzný. Proč je v první zóně Bavorského parku vše zprůchodněno, upraveno tak, aby jak příroda, tak turisté využili sdílený prostor k obecné shodě. Na druhé straně hranice se místo napojení turistických chodníků z bavorské strany od Modrého sloupu na stávající asfaltovou komunikaci na Březník –je to jen 600 m, vytyčí téměř desetikilometrová obcházka, z 80 % po nezpevněném území 1. zony NP Šumava, bez prořezání padlých stromů, kde pohyb svižných důchodců již není ani jednoduchý, ani bezpečný. Je to od NP schválnost, nebo cíl kde se po ročním vyhodnocení řekne, turisti to rozšlapali a tak to zase na deset roků zavřem? Na těch nejkratších 600 metrech by určitě šlo vybudovat chodníky přes neúnosný terén a turista by prošel 1 zonou za 45 minut, došel ke svému cíli a nemusel by park a 1 zónu zatěžovat svou přítomností minut 150. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí Chceme aby návštěvníci chodili do NP i do těch nejcennějších území na obou stranách parku. Kvůli výskytu velmi ohroženého tetřeva se hledaly poměrně komplikovaně podmínky zpřístupnění i této oblasti. Nakonec došlo k dohodě mezi oběma státy. Ale úplně obecně s Vámi sdílím názor, že pohyb turistů není největší problém ochrany přírody u nás.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno