Hnutí Duha podalo žalobu na ministra životního prostředí: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Hnutí Duha podalo žalobu na ministra životního prostředí |Author=Blanka Pirnosová |Date=1999-05-19 |Source=Českobudějovi…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 13. 9. 2015, 06:51


Hnutí Duha podalo žalobu na ministra životního prostředí
Author Blanka Pirnosová
Date 1999-05-19
Source Českobudějovické listy
Genre tisk
Respondent

NÁRODNÍ PARK / Podle právníků není pravda, že ke kácení stromů napadených kůrovcem v prvních zónách parku nepotřebuje jeho správa udělení výjimky ze zákona. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je k zásahům do stanovišť chráněných druhů rostlin a živočichů nezbytná výjimka, kterou uděluje ministerstvo životního prostředí. Žadatel v takovém případě musí dokázat, že ochranu přírody převyšuje jiný veřejný zájem. Když o tuto výjimku požádala před časem správa Národního parku Šumava, aby mohla kácet stromy napadené kůrovcem i v jeho prvních zónách, ministr Miloš Kužvart rozhodl, že ji nepotřebuje, protože likvidace stromů ohrožených kůrovcem je rovněž ochranou přírody a o tom, kde a kolik jich pokácet, rozhodne správa parku sama. Odborníci z Ekologického právního servisu ale tvrdí, že zákon nutnost udělení výjimky při zásazích do stanovišť ohrožených druhů určuje jednoznačně a postup ministra je protiprávní. Hnutí Duha proto podává na Miloše Kužvarta žalobu pro porušení zákona. "I podle vlastních údajů správy parku kácení napadených stromů narušuje biotop desítek chráněných druhů, jako jsou například tetřev hlušec, čáp černý, rys nebo holub doupňák. Zničí se jejich stanoviště a zejména hnízdící tetřevi budou rušeni," upozorňují představitelé Hnutí Duha. Také interní posudek správy parku podle nich označuje rušení těchto kriticky ohrožených druhů za "bezprostřední problém". "Kácení je navíc nesmyslné," tvrdí se ve stanovisku Hnutí Duha. "Pouze ve třech z pětapadesáti prvních zón, kterých se týká, lze vůbec hovořit o výraznějším napadení kůrovcem, v ostatních se podíl napadených stromů pohybuje mezi jedním až pěti procenty, tedy v hodnotách odpovídajících přirozenému stavu." Proti kácení v prvních zónách národního parku se postavili i mnozí odborníci, mimo jiné také ředitelé Entomologického a Botanického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.