Holiny je třeba zalesnit: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Holiny je třeba zalesnit |Author=Josef Řežábek |Date=2007-09-17 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Ve sv…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:48


Holiny je třeba zalesnit
Author Josef Řežábek
Date 2007-09-17
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Ve svém prispevku se pan Ondrej Sanda vyjadruje jmenem Hnutí DUHA k některým problemum v Národním parku Šumava. Dovolim si k článku jednu připomínku, kterou považuji za velmi zásadní. Na zacatek budu citovat vyjádření prof. Mirjam Čecha: Zalesnena Šumava je zelenou střechou Evropy se všemi nežastupitelnými funkcemi. Mimo jiné je to například ochrana pudy, vodnich pramenů a vseho ziveho. Jelikož je Šumava vyznamnou pramennou oblasti, nelze pripustit narušení všakovaci a odparovaci funkce šumavských lesu. Jedine zachovaním těchto funkci lze například chránit dolni toky Blanice, Otavy a Vltavy před ničivými povodněmi. S tímto názorem nemusí všichni souhlasit, ale jedno poucení si vzit lze. A to, že je potřeba urychlene řešit zalesnění holin v celé oblasti Šumavy. Souhlasim s tím, že při vysadbe by mělo dojit ke změně druhove skladby a snizení podilu smrku. Zmena klimatických podmínek v posledním období, kdy hrozí na jedné straně povodně a na druhé straně velká sucha, přímo vybizi k urychlenému řešení rychle obnovy retencni schopnosti šumavských lesu. Domnívám se, že rychla vysadba stromku by měla být jedním z komplexu opatření, která navrhuji odborníci z rad klimatologu a hydrologu na pripravu krajiny při zmenených klimatických podmínkách. Je to cesta méně nakladna než budovani prehrad, poldru a ochranných hrazi. Opatření na zvysení retencnich schopnosti lesu není jen otazkou Šumavy, ale i dalších oblasti v Jihočeském kraji včetně zkvalitnení brehových porostu nebo jejich rozšíření na drobných potuckach a potocich. Při vysadbe není důležité, zda se kůrovcem napadené stromy nechají stát, nebo se porazi, ale je třeba s vysadbou začít urychlene na předem vytipovaných lokalitách, které by navrat k zelené Šumavě umoznily. S experimentem na vývoj k pralesní forme by bylo nutne v těchto oblastech poseckat - došlo by však k priznive změně druhove skladby, která při cekani na přirozený nálet smrku ze smrkových monokultur a ještě nevhodne provenience by trvalo dele. Povinnost zajistit urychlenou obnovu zelené na Šumavě a v dalších oblastech by měla býti stanovena zákonem a její neplnení trestne pravne stihano. To se však netyka Hnutí DUHA, které uplatnuje své názory a pozadavky, ale za nic nežodpovídá.

Josef Řežábek, Protivin