Jak to vidí návštěvníci aneb Lepší mrtvoly stromů než holiny

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Jak to vidí návštěvníci aneb Lepší mrtvoly stromů než holiny
Author Radovan Holub
Date 2005/08/09
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

V poslední době se rozhořela diskuse o tom, zda části uschlých smrkových monokultur v Národním parku Šumava patří nebo nepatří k rozmanitosti přírodních scenérií v parku a jestli případně nepovedou k odlivu turistů z "postižených" míst. Letošní vysoká návštěvnost okolí Modravy a Kvildy svědčí o tom, že turisté jsou ochotni akceptovat suché stromy jako součást přírodního koloběhu. Součást jistě ne krásnou pro oko, ale z hlediska přírodního cyklu nutnou. Podle studie Eurostatu jsou jižní a jihozápadní Čechy nejvíce prosperujícím regionem ČR po hlavním městě, zejména místa ležící podél bývalé železné opony. Svědčí o tom jak přehledy příjmů, tak žebříčky nezaměstnanosti či přílivu zahraničních investic. Někteří turisté, zejména v sousedním Národním parku Bavorský les, se jezdí každoročně dívat na divadlo přírody a na vznikající vitální les na místech, kde dřív byly jen suché stromy. Zrod nového lesa "nadivoko" je prostě zajímá víc než hospodářský les. O tom svědčí některé zápisy v návštěvních knihách penzionů střední Šumavy. "Nenecháme-li působit přírodní procesy, nemluvme o národním parku," píší Seberovi z Hudkovic nad Mohelkou. "S kůrovcem si příroda poradí, s člověkem ne. Kdo potřebuje těžit dřevo? A z jaké kapsy půjdou náklady na zalesňování? Suché stromy nás od návštěvy Šumavy neodradí. Do Jizerských hor turisti také jezdili, jezdí a jezdit budou." "Nechme v národním parku působit přírodní procesy. Ostatní varianty jsou proti zachování přírody v naší překrásné krajině. Všichni bychom se měli snažit přizpůsobit se přírodě," píše Miloš Majer z Plzně. "Člověk přírodu nestvořil, proto by do ní měl zasahovat minimálně," píše Elena Cihrová z Prahy. "Jakékoli zásahy, které byly pro přírodu škodlivé, se vždy negativně obrátily proti člověku. Vykácený les nepůsobí povzbudivě, neprospívá zvěři. Nakonec se sám člověk bude divit, proč příroda přestává být zajímavá a okouzlující svou podstatou. Každý turista se srdcem pro přírodu si obzvlášť v dnešní době váží přírody takové, jakou ji stvořil Bůh." Zkušenosti na druhé straně hranic jsou podobné. Němci mají o to horší situaci, že tu dochází k ústupu domácího turismu v celé zemi. Důvodem je především vysoká nezaměstnanost, nižší reálné příjmy a cenově příznivější nabídky letů do tzv. prázdninových rájů. Úbytek turistů oproti období po sjednocení Německa je patrný, zejména v oblastech, kde chybí kvalitní ubytování a další služby. Pokud jde o uzavírání menších obchodů, děje se tak obecně v celé zemi, není tu žádná souvislost s národním parkem. Lidé prostě dnes dávají přednost levnějším víkendovým nákupům v supermarketech. Další problém: soukromé penziony neodpovídající dnešnímu standardu stále hůře pronajímají své kapacity. V porovnání s těmito problémy a s tímto odlivem turistů v celé zemi je pokles v regionu národního parku podstatně méně výrazný. A to přesto, že tu odumřelo cca 4000 ha smrkových monokultur, tj. asi 16 % plochy národního parku. Turisté kladně hodnotí zejména vysoké procento samovolného zmlazení v lesích postižených kalamitami: podle poslední inventury přibylo v průměru 2676 stromků vyšších než 20 cm na hektar, 4571 stromků do 10 cm na hektar. Tendence je stoupající. Studie ukázala, že "mrtvoly" stromů odpuzují návštěvníky mnohem méně, než se původně předpokládalo. Právě proto nedávná petice několika starostů z nové části Národního parku Bavorský les, namířená ke zrušení statutu "národní park" na určité části území, narazila na jasné "ne" ze strany bavorské vlády.

RADOVAN HOLUB mluvčí NP a CHKOŠ