Edit MediaBank: Je v Bavorském lese jinak? Z dopisu M. Kužvarta

Free text:

Ohlasy a dopisy Ad LN 29. 6. 1999: Neuvážené rozhodnutí. Chci se vyjádřit pouze k faktické rovině příspěvku pana poslance Ambrozka. Také v NP Bavorský les se přístup k asanaci kůrovce vyvíjí podle měnící se kůrovcové situace, k 11. 3. 1997 zde byla rozšířena ochranná zóna, kde se proti kůrovci intenzivně zasahuje, a stalo se tak právě na úkor jádrového bezzásahového území. Intenzita asanačních těžeb tam je zhruba třikrát vyšší než na nejvíce exponované Lesní správě Modrava v NP Šumava. Dalším zkresleným tvrzením je poznámka o nemožnosti zvládat současně asanaci kůrovce ve druhých zónách. Podle statistiky je zřejmé, že objem kůrovcových těžeb od roku 1996 stále klesá (r. 1996 -177 205m 3 , 1997 -94 258m 3 , 1998 -58 978m 3 ). Kůrovec přilétá z bezzásahového území na Modravě, další z bezzásahového území NP Bavorský les. Každým napadeným stromem jsou ohroženy 2- 3 stromy další, je-li to mimo první zónu, musí se napadené stromy asanovat. Kůrovcová kalamita se, také díky oslabení lesů předchozí lidskou činností, na Modravě nezastavila ani za 14 let od svého vzniku, odumřelo zde celé bezzásahové území (1326 ha), navzdory přesvědčení oponentů zásahů. V současnosti se asanují jen napadené stromy. Obavy o otevření prostoru větrům a polomům jsou bezpředmětné. Pomýlená je informace, že se diferencované zásahy provádějí ve druhých zónách, tyto zásahy byly doporučeny vědeckou sekcí rady NP Šumava pro zóny první. Ve druhých zónách se zasahovalo od počátku existence parku. O autorovi, Ministr životního prostředí

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno