Jedlové šišky sbírají na Šumavě horolezci

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:32, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jedlové šišky sbírají na Šumavě horolezci |Author=ČT |Date=2008-09-24 |Source=ČT |Genre=televize |Respondent= }} ČT 24…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Jedlové šišky sbírají na Šumavě horolezci
Author ČT
Date 2008-09-24
Source ČT
Genre televize
Respondent

ČT 24

Šumava – Jakýsi inkubátor pro jedle chystají šumavští lesníci. A bude to velmi pracné, nejdřív musí horolezci nasbírat asi 200 kilogramů šišek, v korunách Boubína se pohybují právě nyní. Po pěti letech se pak uměle vypěstované stromky vrátí zase do lesa,

Jedlové šišky sbírají na Šumavě horolezci vloženo: 24. 9. 2008 23:03,

Autor – ČT24 Jedlová šiška Šumava – Jakýsi inkubátor pro jedle chystají šumavští lesníci. A bude to velmi pracné, nejdřív musí horolezci nasbírat asi 200 kilogramů šišek, v korunách Boubína se pohybují právě nyní. Po pěti letech se pak uměle vypěstované stromky vrátí zase do lesa, aby ho ozdravily a zbavily monokulturní zranitelnosti. Sběr šišek jako práce pro horolezce není z pohledu státního podniku Lesy ČR žádným vtipem, ale běžnou praxí. Důvod je jednoduchý: jiným způsobem semena jedle bělokoré prakticky sbírat nelze. Josef Červenský z lesního závodu Boubín vysvětlil proč: „Jedlové šišky se ještě na stromech během dvou, tří týdnů rozpadnou.“ Sběrač šišek horolezec Jiří Matucha dodal, že pracují ve výšce asi 30 metrů, nezvyklé je, že mají zalepené ruce a obličej. Jedle tvořily ještě na počátku minulého století téměř 30 procent šumavských lesů, v současné době jejich podíl poklesl na méně než desetinu a nepřítomnost jedlí přitom značně snižuje odolnost lesů vůči pohromám a škůdcům. Mluvčí společnosti Lesy ČR Radek Drahný podotkl, že jedle zadržují vodu v lese a jsou odolnější proti kůrovci. Z jedlových šišek sesbíraných v okolí Boubína chtějí lesníci vypěstovat 80 až 100 tisíc nových stromů. Jde o součást velmi rozsáhlého plánu, podle kterého mají velkou část českých lesů tvořit jiné stromy než smrk a borovice. Kromě jedlí přibudou například duby nebo buky. Podle mluvčího Radka Drahného je cílem stabilizace lesů a Jaromír Bláha z hnutí Duha doplnil, že sázení jedlí a listnatých stromů je krok správným směrem. Přeměna lesa potrvá nejméně několik desítek let, v této části Šumavy je cílem zdvojnásobení počtu jedlí.