Kůrovec a Národní park Šumava: Porovnání verzí

Verze z 13. 9. 2015, 06:51

Ing. Petr Zahradník, CSc, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a m yslivosti Jíloviště-Strnady

Se značně smíšenými pocity jsem si přečetl o připoutávání se ekologických aktivistů ke stromům v N árodním parku (NP) Šumava. Domnívám se, že úlohou těchto aktivistů ve společnosti je upozorňovat na různé problémy, přilákat k nim pozornost a vyprovokovat tak jejich řešení. Od té doby se napsaly o těchto žhavých problémech stovky stránek, uskutečnilo se několik seminářů a konferencí. Na základě těchto poznatků byl přijat určitý kompromis, se kterým sice někteří odborníci nesouhlasili, který však přihlížel k multifunkčnímu poslání národního parku. Přitom byla samozřejmě respektována platná legislativa. Zákon o ochraně přírody a krajiny nezakazuje činnost v národních parcích, a to ani v I. zóně, která je nejpřísněji chráněná. Pouze vyžaduje, aby byla případná lidská činnost specifikována v Plánu péče o národní park, a tak tomu i v případě NP Šumava je. Výsledkem zmíněného kompromisu byl diferencovaný přístup k likvidaci kůrovce. To znamená, že v I. a částečně i ve II. zóně byly porosty vyloučeny ze zásahu proti kůrovci. Vzhledem k velmi nepříznivé situaci bylo rozhodnuto, že ve vybraných I. zónách se provede asananční těžba (napadené stromy budou poraženy, odkorněny a zůstanou na místě). Rozhodnutí platí do konce tohoto roku. Zde je nutné podotknout, že jiný způsob než těžba napadených stromů a jejich následná asanace neexistuje. Současná akce ekologických aktivistů bude mít dva důsledky. V prvé řadě dojde k vylétnutí kůrovce z napadených stromů, u kterých zamezili jejich pokácení (z jednoho napadeného stromu může vylétnout až 200.000 brouků). Za druhé uslyšíme příští rok hlasy těchto aktivistů, které nám budou dokazovat na základě pokračujícího přemnožení kůrovce, že naše cesta byla špatná. Ale že se o to zasloužili sami, o tom se hovořit nebude.