Kůrovec na Šumavě, ČRo, Černý

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovec na Šumavě, ČRo, Černý
Author Filip Černý
Date 2009-09-22
Source ČRo
Genre rozhlas
Respondent Jiří Zimola, Václav Klaus, Karl Sinner, Otto Probst, František Krejčí

ČRo ČB

moderátor

  • Patnáct hodin jednatřicet a půl minuty, posloucháte Fontánu Českého rozhlasu České Budějovice, my na chvíli opustíme téma dnešního Evropského dne bez aut, ale opravdu jenom na několik minut, pak se k němu ještě vrátíme, a to proto, abychom se věnovali pravidelné rubrice Bez obalu a konkrétně v ní kůrovci. Drobný nenápadný brouček, který dokáže udělat v lese pěknou paseku a také dokáže burcovat i české politiky jako málokdo. O ekologii, politice a kůrovci je právě dnešní rubrika Bez obalu, kterou připravil Filip Černý.

Filip Černý, redaktor

  • Je 27. srpna, do předčasných voleb, o kterých si zatím všichni myslí, že budou, zbývá 44 dnů a předvolební kampaň velkých stran vrcholí. Na Krajském úřadě v Českých Budějovicích se schází prezident republiky Václav Klaus s hejtmanem Jiřím Zimolou. Po hodinové schůzce oba vycházejí před krajský úřad, aby přítomným novinářům oznámili, že kůrovcová kalamita na Šumavě je vážná a že je potřeba jednat. Hejtman Jiří Zimola slibuje, že pokud ochranáři neustoupí od koncepce nekácení napadeného lesa, tak vyhlásí na Šumavě stav nebezpečí.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje (ČSSD)

Jsem rád, že pan prezident stojí jednoznačně na straně Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a těch, kteří už mají dost té pasivity a nečinnosti, která se na Šumavě děje. Chci říct, že dám na určitá doporučení a ty kroky budou jasné, razantní a nezpochybnitelné. V případě, že ministerstvo se bude chovat tak jako doposud, pak dojde ve velmi brzké době, kterou si dovolím definovat v řádu jednotek dnů, opravdu jednotek týdnů, k tomu, že ten stav nebezpečí bude moci být na Šumavě vyhlášen.

Filip Černý, redaktor

  • Prezident republiky, který dlouhodobě kritizuje vedení šumavského národního parku, přizvukuje. Tvrdí: „Nechat celou situaci usnout nemá smyslu.“

Václav Klaus, prezident České republiky

Já bych řekl, že nejsem jenom na straně Jihočeského kraje nebo Plzeňského, nebo jakého, opravdu na straně rozumu, protože to, co se děje, a to, co nám předvádějí naši zelení a jejich spřátelená ministerstva, je pro mě prostě nepřijatelné, hloupé, nerozumné a myslím, že úkolem jakéhokoliv rozumného člověka, nejenom Jihočecha, je prostě se proti tomu postavit a já považuji za zajímavé a inspirativní to, co pan hejtman se odvážil nastolit, navrhnout, myšlenku vyhlášení nějakého kalamitního stavu, což by umožnilo udělat nějaké zásahy, které já považuju za potřebné, protože věřím, že to naše ministerstvo životního prostředí bude blokovat donekonečna a donekonečna čekat možné není.

Filip Černý, redaktor

  • Uplyne pár dnů a kůrovec na Šumavě se stává volebním tématem na jihu Čech. Regionální lídr kandidátky občanských demokratů na tiskové konferenci obviňuje vedení národního parku z neschopnosti. Vedoucí kandidátky nové strany TOP 09 je pro razantnější zásahy proti kůrovci. Bývalý premiér Miloš Zeman si přijíždí prohlédnout šumavské lesy. Bez ohledu na stranickou příslušnost se objevují i umírněné politické hlasy. Sociální demokrat Vítězslav Jandák říká, že katastrofa to určitě není. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg odmítá politickou debatu na kůrovcové téma. 10. září Ústavní soud ruší termín předčasných voleb a zdá se, jakoby se od toho okamžiku přestal rojit i kůrovec. Hejtman Jiří Zimola říká: „Vyhlášení stavu nebezpečí jsem zatím mohl odložit.“ Odmítá ale, že by v jeho rozhodnutí hrála roli i politika.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje (ČSSD)

Není to ale v žádném případě nějaký ústup, není to to, že bychom ustoupili od této proklamace stavu nebezpečí, zasedla pracovní skupina, která se zabývá tou aktuální situací na Šumavě, což byl jeden z mých prvních požadavků, to tedy ministerstvo splnilo, druhý požadavek byl, aby tato skupina navrhla nějaký plán řešení a jestliže skupina jedná a jestliže já dostávám výstupy z té skupiny a už proběhly tři jednání, pak mi přijde seriózní nejdříve vyčkat na závěry této opravdu ryze odborné pracovní skupiny a teprve potom rozhodnout, jak budeme postupovat. Zatím prostě vše běží podle našich požadavků.

Filip Černý, redaktor

  • Přírodní procesy jsou neúprosné. Aktivita kůrovce na podzim ustává a brouček se ve velkém začne v lesích objevovat až na přes rok na jaře. Stejně neúprosné bývají i politické procesy. Nakonec byl smeten jakýkoliv letošní termín voleb a volit budeme nejspíš na jaře příštího roku. Synchronizace přírody a politiky je tedy zajištěna. Než se ale kůrovec opět objeví v politických vyjádřeních, zkusme se podívat na bavorskou stranu hranice. Tam se kůrovcová kalamita objevila dřív než u nás – už v roce 1986 a ani tam se v nejpřísněji chráněných zónách národního parku stromy nekácely. Jak tvrdí ředitel Národního parku Bavorský les Karl Sinner, po 20 letech na místě mrtvého šedivého luhu najdeme životem překypující lesy.

Karl Sinner, ředitel Národního parku Bavorský les

Obnovuje se skladba smíšeného lesa, rostou tu především smrky, jedle a buky doplněné o habry, jilmy a lípy. Ve vysokých polohách, kde odumřel původní horský smrkový les, naše měření ukazují, že se smrkový porost obnovuje. To znamená, že v současnosti je tamní porost z 90 % tvořen mladými smrky.

Filip Černý, redaktor

  • Ne všichni ale s vedením národního parku souhlasí. V posledních letech zažívá bavorská strana Šumavy citelný úbytek turistů a například podle starosty šumavské obce Langdorf Otty Probsta za to může vedení národního parku, respektive kůrovec.

Otto Probst, starosta šumavské obce Langdorf

Nemáme žádnou perspektivu pro naše děti a turistický ruch neustále klesá. To znamená, že lidé, kteří znají nádherný zelený bavorský les z vyprávění, nebo ho chtějí spatřit, tu najdou jen šedivou poušť. Najdou tu jen zničený, nemocný les, na který nechce nikdo koukat. A proto nám také jde o udržení turistického ruchu na Šumavě.

Filip Černý, redaktor

  • Naopak na české straně Šumavy návštěvnost v letošní sezóně trhala rekordy. Turisté utratili rekordních 4,5 miliardy korun a jestliže v Bavorsku obviňují kůrovce z poklesu cestovního ruchu, na jihu Čech ho někteří pro změnu vnímají jako turistické lákadlo. A jak to tedy v Národním parku Šumava vypadá teď? Podle ředitele Františka Krejčího letos kůrovec zasáhl spoustu porostů v takzvaných prvních zónách národního parku a také se mimo tyto zóny letos rekordně kácelo.

František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava

Asi 70 % výměry lesů národního parku jsou těmi lesy, kde když se vyskytne kůrovec, tak jsme povinni zasahovat a zbytek území je rozděleno zase na takové dva hlavní typy, to znamená, těch zbývajících 30 % se vlastně rozděluje na 21 % celé výměry národního parku takzvaného samovolného vývoje přírody a 9 % území národního parku je takzvané přechodové pásmo, kde bychom mohli během 10 let přecházet do toho samovolného vývojového managementu. To znamená, že cirka třetina národního parku by mohla být do 10 let, do roku 2020, v bezzásahovém režimu. Na většině tohoto území nezpracováváme stojící kůrovcové stromy, ale v okrajových částech a částech, které vlastně se hodně blíží nebo jsou přímo v sousedství toho zásahového režimu, tak tam máme možnost používat různé další alternativní technologie ochrany lesa. Cirka 80 tisíc kubíků bylo vytěženo nebo objemu těch stromů, které byly napadeny kůrovcem, právě v tom zásahovém území.

Filip Černý, redaktor

  • Co říci závěrem, plánovaný lyžařský areál a lanovka ve východním cípu národního parku, případné zisky z prodeje dřeva a rekultivačních prací po holosečích, nedůvěra české veřejnosti v ekology a jejich koncepty, to vše vytváří podmínky pro politizaci boje proti kůrovci i do budoucna. Teď přes zimu ale budeme mít vzácnou možnost si od kůrovce odpočinout. My i les.

Moderátor

  • Rubriku Bez obalu o kůrovci na Šumavě připravil Filip Černý. Reprízu si můžete poslechnout v páteční Fontáně v půl čtvrté.