Zobrazení zdroje stránky Kůrovec se začal rojit dříve, lesníci se bojí kalamity

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec se začal rojit dříve, lesníci se bojí kalamity
|Author=denik.cz
|Date=2009-04-24
|Source=denik.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Žďársko – Sto tisíc korun. Tak vysoké pokuty se může dočkat vlastník lesa, který se o něj dostatečně zodpovědně nestará. Nechává například ležet popadané stromy, a jeho přičiněním by tak mohlo dojít například k rozšíření kůrovce do jeho i okolních lesních porostů. Vysočina je v současné době tímto škůdcem ohrožena, stejně tak odborníci varují před kůrovcovou kalamitou i v dalších částech republiky.

„Povinnost preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení kůrovců v lesních porostech je dána zákonem. Vlastník lesa má tuto povinnost i z důvodu možného nebezpečí poškození smrkových porostů na okolních lesních pozemcích,“ potvrdil krajský radní pro oblast lesního hospodářství Josef Matějek. Pomoc zabezpečí majitelům lesa spolupráce s odborným lesním hospodářem. „Kontakt lze získat v odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností,“ dodal radní. Lesní zákon hovoří jasně. Stotisícová pokuta hrozí v případě, že vlastník lesa nedodrží opatření k ochraně lesa, především zpracování těžby nahodilé, jak uvádí příslušný paragraf.

Napadá oslabené stromy

Kůrovec napadá především oslabené stromy. Jeho první rojení začíná obvykle kolem 20. dubna a právě při něm je třeba jej zachytit do feromonových lapačů. Škůdce se totiž během roku dokáže rozmnožit až ve třech generacích. Letos se díky teplému počasí začal podle lesních hospodářů rojit o něco dříve než obvykle. Kůrovec dokáže způsobit obrovské škody, což je nyní vidět zejména na Šumavě a na severní Moravě. „Ochrana proti němu je náročná a je nanejvýš nutné ji nezanedbat,“ připomněl vedoucí krajského odboru lesního a vodního hospodářství Petr Bureš. „Dřevo z kůrovcem poškozených stromů má horší kvalitu a prodává se za výrazně nižší ceny,“ dodal Bureš s tím, že poslední velká kůrovcová kalamita byla na Vysočině v roce 2004. Vysočina je nebezpečným škůdem smrkových porostů ohrožena také proto, že v kraji existuje velké množství drobných vlastníků lesů.

Lidé nesledují svůj les

Tito lidé často mají bydliště hodně vzdálené od svého lesa. Monitorují proto situaci v něm pouze zřídka a nemohou rychle zareagovat na aktuální problémy. „Bydlím v Čechách, les jsem zdědil na Bystřicku, mám to trochu z ruky. S údržbou je to složité, hlavně loni po té vichřici, kdy jsme museli popadané dřevo co nejdříve vytěžit. Teď zase sázíme stromky. Mám dovolenou a už týden jsem v lese prakticky pořád,“ popsal jeden z drobných majitelů lesních porostů Jan Kamarád z Chocně.

Na Šumavě pomáhá v boji s kůrovcem Horská služba

Členové Horské služby Šumava pomohli tamnímu národnímu parku v boji proti množícímu se kůrovci. Díky speciální technice zavezli v prostoru Hůrky, Polomu a Plesné feromonové lapače na místa, kam by se pracovníci parku nemohli kvůli sněhu dostat. „Parku jsme pomohli na základě asistenční smlouvy. Lapače jsme s pomocí čtyřkolek s pásy vozili až na vrcholové partie. Byl tam náročný terén, ležel tam zhruba metr sněhu. Nikdo jiný by se tam nedostal,“ řekl Deníku náčelník HS Šumava Michal Janďura.