Kůrovec ustupuje, tvrdí Hnutí Duha: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec ustupuje, tvrdí Hnutí Duha |Author=Marek Kerles |Date=1999-06-26 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Ka…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:50


Kůrovec ustupuje, tvrdí Hnutí Duha
Author Marek Kerles
Date 1999-06-26
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Kalamita na Šumavě údajně ustává dřív, než lesníci začali s ozdravnou těžbou Sama příroda by mohla rozhodnout spor mezi dvěma znesvářenými tábory odborníků, kteří se nemohou shodnout na způsobu likvidace kůrovcové kalamity na Šumavě. ČESKÉ BUDĚJOVICE - Boj o Šumavu pokračuje. Hnutí Duha, které kritizuje ministra životního prostředí Miloše Kužvarta za to, že v květnu povolil kácení stromů napadených kůrovcem i v určitých částech nejvíce chráněných zón Národního parku Šumava, včera předložilo údajný důkaz oprávněnosti svých připomínek. Duha, podporovaná řadou entomologů, tvrdí, že kůrovec začal v prvních zónách ustupovat ještě dříve, než lesníci začali s ozdravnou těžbou v připravovaném rozsahu. Příroda si podle nich pomůže sama. "Na většině sledovaných lokalit je v prvních, do letošního května bezzásahových zónách, ústup kůrovce stejný, nebo dokonce výraznější než ve druhé zóně, kde se správa parku již několik let snaží brouka vyhubit," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Názor ekologů, že první zóny by se měly obejít bez jakéhokoli zásahu člověka, podporuje například i Entomologický ústav Akademie věd v Českých Budějovicích. "Kdekoli jinde se neargumentuje strašidlem kůrovce, tak jako na Šumavě," řekl Karel Spitzer, vedoucí oddělení terestrické ekologie entomologického ústavu. Rozhodnutí ministra Kužvarta, podpořené vědeckou radou parku, povolit těžbu i v prvních zónách bylo podle něj spíše politické než odborné. Správa parku je ve dvojím ohni Naopak mluvčí Správy šumavského národního parku (SŠNP) Zdeněk Kantořík argumentuje hysterií na straně odpůrců těžby. Dosavadní těžební zásahy jsou podle něj zcela minimální. "Pokud jde o zásah v prvních zónách, v pětapadesáti určených lokalitách jsme zatím pokáceli necelých 1200 stromů," uvedl Kantořík. Jen na území jedné z 55 lokalit, Trojmezného pralesa, roste až 180 000 smrků. Kantořík zároveň odmítl přijmout jako důkaz o ústupu kůrovce v bezzásahových zónách první výsledky testů rozšíření brouka na Šumavě. "Jsme v situaci, kdy je brouk v prvním rojení," míní mluvčí. Sám později přiznal, že správa parku je ve dvojím ohni. Zatímco někteří lesní inženýři, vědci a zástupci šumavských obcí vyzývají k ještě většímu ozdravnému kácení v nejvíce chráněných zónách Šumavy, aby se z parku v budoucnu nestala měsíční krajina, druzí, stejně erudovaní a vzdělaní odborníci odmítají jakékoli lidské zásahy v nejcennějších šumavských lesních jádrech. Oba tábory přitom obviňují vedení SŠNP z nekompetentního jednání a požadují jeho odstoupení.