Kůrovec v Národním parku Šumava: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec v Národním parku Šumava |Author=Helena Šulcová |Date=2008-07-04 |Source=ČT |Genre=televize |Respondent=Jiří Guth…“)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{MediaBankArticle
 
{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec v Národním parku Šumava
+
|Title=Kůrovec v Národním parku Šumava
|Author=Helena Šulcová
+
|Author=Ivan Mls
|Date=2008-07-04
+
|Date=2008-10-31
|Source=ČT
+
|Source=ČRo
|Genre=televize
+
|Genre=rozhlas
|Respondent=Jiří Guth, Jan Zahradník
+
|Respondent=František Krejčí, Antonín Schubert, Josef Bálek
 
}}
 
}}
ČT 1
+
Moderátor (Ivan Mls):
  
Helena Šulcová, moderátorka
+
Populaci kůrovce máme pod kontrolou, oznámilo na dnešní tiskové konferenci ve Vimperku vedení správy Národního parku Šumava. Kůrovcová apokalypsa není zažehnána. Naopak vybízejí k opatrnosti představitelé šumavských obcí. Výtky, že správa šumavského parku stále ponechává lesy po orkánu Kyrill nekontrolovatelnému vývoji, odmítl ředitel správy František Krejčí, podle něj kůrovec letos napadl 200 000 kubíků dřeva.
  
Tak a teď se živě vypravíme na Šumavu, protože zachraňte Šumavu, k tomu vyzývá několik senátorů vládu Mirka Topolánka. Premiéra vyzvali, aby kabinet řešil problém s kůrovcem v Národním parku Šumava. Řekněme si, v čem je problém. Národní park patří pod ministerstvo životního prostředí. To v žádném případě nechce kvůli kůrovci kácet stromy a právě to vadí některým politikům. Pojďme přímo na jih Čech do studia České televize v Českých Budějovicích. Tam by nás měl poslouchat Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje, dobrý den.
+
Host (František Krejčí):
  
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
+
Pro nás jako správce lesů Národního parku Šumava je ti v podstatě, i když to zní divně, ale úspěch. Protože s ohledem na to, co jsme ponechali po Kyrillu k zetlení, ca. 200 000 kubíků, tak v minulých letech, když v historii Šumavy se tato okolnost stala, i když nikdo to nenechal tehdy v minulosti záměrně jako my. Tak většinou ten výskyt následující rok toho kůrovce byl 2 až 4 násobek oproti tomu dříví, co se nechalo na Šumavě ležet přes zimu. A proto říká, že to je úspěch, protože my máme tu bilanci 1 : 1. Což zase je díky tomu, že jsme spustili systém ochrany lesa. Díky vysoké profesionalitě našich lesníků.
  
Dobrý den.
+
Moderátor (Ivan Mls):
  
Helena Šulcová, moderátorka
+
Starosta Modravy Antonín Schubert, profesí leník nezpochybnil profesionalitu svých kolegů. Ovšem optimistická čísla správy šumavského parku podle něj neznamenají, že je zažehnána kůrovcová apokalypsa na Šumavě.
  
A také místopředseda krajské organizace Strany zelených Jiří Guth. I vám přeji dobrý den. Zdravím vás oba, pánové.
+
Host (Antonín Schubert):
  
Jiří Guth, místopředseda krajské organizace Jihočeského kraje /SZ/
+
Šumava je labilní smrkovou monokulturou, ta její mozaikovitost se rozprostírá jenom na mizivém procentu rozlohy Národního parku Šumava. A já z té monokulturnosti mám doopravdy obavu a právě to vylišení těch zásahových a bezzásahových oblastí se může dotknout i centrální části. To znamená, že se může stát, a z toho mám já obavu největší, že Modrava bude stát uprostřed pasek, čili vykáceného lesa a to je právě to, co nechceme dopustit. Mám strach z lýkožrouta smrkového, protože území obce Modravy je tou výkladní skříní, ve které je vidět, co vlastně ten kůrovec dokáže.
  
Dobré ráno.
+
Moderátor (Ivan Mls):
  
Helena Šulcová, moderátorka
+
Jak poznamenal starosta Modravy Antonín Schubert, údaje předložené správou šumavského parku je třeba porovnat se skutečným stavem v lesích. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha čísla ukazují, že v oblastech ponechaných přírodě přibylo 300 ha plochy lesa, kde uschly staré smrky, což představuje půl procenta rozlohy Národního parku. Celkem je nyní možné vidět lesy se souvislejšími plochami suchého stromu na 2,5 % rozlohy Národního parku. Průzkumy a monitoring ale podle Duhy prokázaly, že pod uschlými stromy vyrůstá nový les. Podle Josefa Bálka z úseku lesního hospodářství ministerstva zemědělství jsou škody způsobené usycháním šumavských lesů miliardové. Sousední Německo a Rakousko se od Národního parku Šumava oddělují pásem bez lesa s obav před kůrovcem. A vše může skončit i evropského soudu.
  
Pane Zahradníku, jak dalece teď kůrovec sužuje Šumavu?
+
Host (Josef Bálek):
  
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
+
Samozřejmě by to šlo zastavit, ale tím, že Národní park lpí na té zásadě bezzásahovosti a do těch bezzásahových zón zahradil ty smrkové porosty, takže vlastně Národní park nemá zájem to zastavit. Ty tisíce hektarů jsou sežrané, ale nemuselo by to postupovat dál. A ještě vloni naše republika to mohla zastavit tak, aby si na nás nemuseli ty Bavoři a Rakušané stěžovat.
 
+
Pravdou je tedy, že teď momentálně je ta kalamita v rozběhu. Podle vyjádření pana ředitele Správy národního parku inženýra Krejčího teď je nejvíce ohrožen les na samých pramenech Vltavy. V Mladé frontě vlastně minulý týden pan ředitel jasně prohlásil, že vlastně ty lesy kolem pramenů Vltavy budou kůrovcem sežrány a uschnou, což je…
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Promiňte, jenom, abychom si to, jenom abychom si to my dovedli představit. O jak velkou plochu lesa se jedná, která by měla právě kvůli kůrovci být třeba vykácena?
+
 
+
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
+
 
+
Ano, v tuhle chvíli je na území České republiky odhadem uschlého tři tisíce hektarů lesa a vím, že se v souvislosti s letošním rokem mluví o pěti stech hektarech. S tím, že ta kůrovcová kalamita by bohužel měla pokračovat i v dalších dvou letech. Takže se zdá, že by bohužel mohlo i těch hektarů být daleko, daleko, bohužel daleko více.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Pane Guthe, pokud se uvidíme a já věřím, že za chvilku se uvidíme, pane Guthe, podle vás, proč se tak bráníte kácení stromů v Národním parku?
+
 
+
Jiří Guth, místopředseda krajské organizace Jihočeského kraje /SZ/
+
 
+
Kácení stromů je zásadní zásah do samořídících funkcí lesa a Národní park byl zřízen právě kvůli ochraně těchto funkcí. Čili to nedává žádný smysl.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Jak ale jinak se dá s kůrovcem bojovat podle vás?
+
 
+
Jiří Guth, místopředseda krajské organizace Jihočeského kraje /SZ/
+
 
+
Velmi jednoduše, například biologicky, prostřednictvím parazitické houby Beauveria. To je jeden způsob a hlavně v prvních zónách národního parku není potřeba bojovat s kůrovcem. Kůrovec ohrožuje stromy, ohrožuje dřevo, ale nikoliv les jako ekosystém.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Pane Guthe, vy říkáte, že není potřeba bojovat s kůrovcem, ale například senátor a starosta Hluboké Tomáš Jirsa říká, že dvě stě let se zasahovalo proti kůrovci a najednou se přestane, že to je prostě lumpárna, že vy raději ty stromy necháte zničit a celý další park, pane Guthe?
+
 
+
Jiří Guth, místopředseda krajské organizace Jihočeského kraje /SZ/
+
 
+
Pan senátor to asi trochu zjednodušuje, protože Šumava je naštěstí velká. Je tam místo, abych tak řekl obrazně, pro Karla Klostermanna i pro Josefa Váchala. Čili opakuji, v prvních zónách národního parku není důvod zasahovat proti výskytu kůrovce, který je součástí ekosystému, ale ve druhých, třetích zónách a samozřejmě směrem do nížiny a k hospodářským lesům ta potřeba zásahu je nepochybná, to nezpochybňujeme ani my.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Pane hejtmane, tak vy jste teď slyšel slova svého oponenta. Myslíte si, stále trváte na tom, že je potřeba tedy kácet? Protože když se podíváme třeba do Německa, tak tam se také nekácí v parku.
+
 
+
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
+
 
+
Tak je základní tady právě problém v tom, že veškeré zásahy na Šumavě se ztotožňují pouze s kácením. Není to tak. Samozřejmě v první řadě se měl, měla asanovat celá ta kalamita, ke které došlo v minulém roce po orkánu Kirill. Ta kdyby byla kompletně z lesa vystěhována, uklizena, tak by tato kůrovcová kalamita letos a v příštích letech nemusela nastat. To, co říká pan Guth, je typický, typická ukázka postoje, který mají dneska ochránci životního prostředí, kteří směřují v Národním parku Šumava k jakési divočině, k tomu, aby co největší část Šumavy nebyla obhospodařovaná člověkem, aby se tam vůbec nezasahovalo. To si my myslíme, že je chyba. Myslíme si samozřejmě, že Šumavu je třeba chránit, ovšem citlivě a tak, aby na každém místě na Šumavě mohl člověk zasahovat a v žádném případě, aby se neztotožňovalo zasahování člověka na Šumavě s takzvaným tím kácením.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Pane Zahradníku, promiňte, že vám skáču do řeči, ale co vy čekáte teď, že udělá vláda a máte vy už nějakou reakci vůbec od vlády, že jestli se bude, anebo nebude tímto případem zabývat?
+
 
+
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
+
 
+
Máme reakci od pana premiéra, který mi sdělil, že se tím vláda zabývat nebude. To je ale předtím ještě, než se na něj obrátila skupina senátorů v čele s panem senátorem Jirsou.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Takže toto si myslíte, že by mohlo posunout jaksi ten problém, že nakonec vláda by se tím přeci jenom zabývat mohla?
+
 
+
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/
+
 
+
Určitě tomu tak je, že problém Šumavy přece nemůže být jenom problémem jednoho rezortu životního prostředí. Má tam do toho co mluvit zemědělství. Jedná se o lesy, jedná se o vodní zdroje. Má do toho co mluvit ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o turistiku. Ministerstvo vnitra, jedná se o prostupnost hranic.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Takže vy věříte tedy nicméně, že vláda nakonec se tím případem zabývat bude. A teď se ještě obrátím na pana, na pana Gutha, který sedí vedle vás. Pane Guthe, vy si dovedete představit, že by třeba na základě nějakého nařízení vlády přistoupilo ministerstvo životního prostředí na nějaké zásahy v Národním parku Šumava? Nebyl by to třeba impuls pro zelené, aby zvážili, jestli v takové vládě dál budou?
+
 
+
Jiří Guth, místopředseda krajské organizace Jihočeského kraje /SZ/
+
 
+
To se nedá předem takhle spekulovat. Jisto je, že národní park byl vyhlášen nařízením vlády. A pokud někdo chce, aby se tomu vláda znovu věnovala, tak to znamená, že buď chtějí změnit to vyhlašovací nařízení, anebo se domnívají, že není naplňováno. A takhle konkrétní výtky zatím nezazněly. Je to pojednáno čistě politicky nikoliv věcně a to nám samozřejmě vadí.
+
 
+
Helena Šulcová, moderátorka
+
 
+
Pánové, oboum vám děkuju do jižních Čech. Díky, že jste vstali a udělali si čas na Dobré ráno s Českou televizí, na shledanou.
+

Verze z 13. 9. 2015, 06:34


Kůrovec v Národním parku Šumava
Author Ivan Mls
Date 2008-10-31
Source ČRo
Genre rozhlas
Respondent František Krejčí, Antonín Schubert, Josef Bálek

Moderátor (Ivan Mls):

Populaci kůrovce máme pod kontrolou, oznámilo na dnešní tiskové konferenci ve Vimperku vedení správy Národního parku Šumava. Kůrovcová apokalypsa není zažehnána. Naopak vybízejí k opatrnosti představitelé šumavských obcí. Výtky, že správa šumavského parku stále ponechává lesy po orkánu Kyrill nekontrolovatelnému vývoji, odmítl ředitel správy František Krejčí, podle něj kůrovec letos napadl 200 000 kubíků dřeva.

Host (František Krejčí):

Pro nás jako správce lesů Národního parku Šumava je ti v podstatě, i když to zní divně, ale úspěch. Protože s ohledem na to, co jsme ponechali po Kyrillu k zetlení, ca. 200 000 kubíků, tak v minulých letech, když v historii Šumavy se tato okolnost stala, i když nikdo to nenechal tehdy v minulosti záměrně jako my. Tak většinou ten výskyt následující rok toho kůrovce byl 2 až 4 násobek oproti tomu dříví, co se nechalo na Šumavě ležet přes zimu. A proto říká, že to je úspěch, protože my máme tu bilanci 1 : 1. Což zase je díky tomu, že jsme spustili systém ochrany lesa. Díky vysoké profesionalitě našich lesníků.

Moderátor (Ivan Mls):

Starosta Modravy Antonín Schubert, profesí leník nezpochybnil profesionalitu svých kolegů. Ovšem optimistická čísla správy šumavského parku podle něj neznamenají, že je zažehnána kůrovcová apokalypsa na Šumavě.

Host (Antonín Schubert):

Šumava je labilní smrkovou monokulturou, ta její mozaikovitost se rozprostírá jenom na mizivém procentu rozlohy Národního parku Šumava. A já z té monokulturnosti mám doopravdy obavu a právě to vylišení těch zásahových a bezzásahových oblastí se může dotknout i centrální části. To znamená, že se může stát, a z toho mám já obavu největší, že Modrava bude stát uprostřed pasek, čili vykáceného lesa a to je právě to, co nechceme dopustit. Mám strach z lýkožrouta smrkového, protože území obce Modravy je tou výkladní skříní, ve které je vidět, co vlastně ten kůrovec dokáže.

Moderátor (Ivan Mls):

Jak poznamenal starosta Modravy Antonín Schubert, údaje předložené správou šumavského parku je třeba porovnat se skutečným stavem v lesích. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha čísla ukazují, že v oblastech ponechaných přírodě přibylo 300 ha plochy lesa, kde uschly staré smrky, což představuje půl procenta rozlohy Národního parku. Celkem je nyní možné vidět lesy se souvislejšími plochami suchého stromu na 2,5 % rozlohy Národního parku. Průzkumy a monitoring ale podle Duhy prokázaly, že pod uschlými stromy vyrůstá nový les. Podle Josefa Bálka z úseku lesního hospodářství ministerstva zemědělství jsou škody způsobené usycháním šumavských lesů miliardové. Sousední Německo a Rakousko se od Národního parku Šumava oddělují pásem bez lesa s obav před kůrovcem. A vše může skončit i evropského soudu.

Host (Josef Bálek):

Samozřejmě by to šlo zastavit, ale tím, že Národní park lpí na té zásadě bezzásahovosti a do těch bezzásahových zón zahradil ty smrkové porosty, takže vlastně Národní park nemá zájem to zastavit. Ty tisíce hektarů jsou sežrané, ale nemuselo by to postupovat dál. A ještě vloni naše republika to mohla zastavit tak, aby si na nás nemuseli ty Bavoři a Rakušané stěžovat.