Kůrovec znovu napadá více stromů v parku

Z sumava-corpus
Verze z 18. 6. 2017, 06:41, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec znovu napadá více stromů v parku |Author=Eva Tichá, |Date=2005/09/07 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk }} Šuma…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovec znovu napadá více stromů v parku
Author Eva Tichá
Date 2005/09/07
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Šumava - Kůrovec zase ve větším počtu útočí na šumavské lesy. Po obrovské kalamitě v polovině devadesátých let se zdál být problém s broukem zažehnán. Teď však začíná znovu likvidovat větší množství stromů.

Před pěti lety se podařilo správcům šumavského národního parku zastavit kalamitu a kůrovec napadal čím dál méně stromů. V roce 2002 zlikvidoval nejméně stromů za poslední roky. Pak přišel zlom.

„Na konci roku 2002 byla větrná kalamita a o rok později bylo výrazně teplé léto, které kůrovci přálo. Brouk se tak více rozšířil,“ vysvětluje Jan Kozel ze šumavského národního parku.

Mnozí lesníci a hlavně starostové šumavských obcí se však domnívají, že se kůrovec šíří vinou vedení národního parku. Kritizují jeho ředitele Aloise Pavlíčka za to, že proti broukovi nezasahuje v prvních zónách, odkud se pak šíří do dalších míst a likviduje stále více stromů. „To, co se tady dnes děje, je pěstování kůrovce. Nechceme přijít o Šumavu. Chceme, aby se proti kůrovci zasahovalo. Všude, bez výjimky,“ říká starosta Horské Kvildy Eduard Hones.

Obavy starostů potvrzují statistická čísla. Před třemi roky zůstalo v prvních zónách bez zásahu 4500 napadených stromů, o rok později jich bylo 13 000 a loni už to bylo 20 000 napadených stromů. A podobně přibývá napadených stromů i v druhých zónách. Park sice hlasy starostů poslouchá, ale zasahovat v prvních zónách nehodlá. „První zóna by měla být v principu bezzásahová. Nemělo by se tam aktivně zasahovat proti žádné složce ekosystému. Kůrovec není v tomto případě považován za škůdce, ale součást ekosystému,“ říká mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub. „V okolí prvních zón ale chceme vytvořit pásmo, kde se proti broukovi zasahovat bude,“ vysvětluje Holub. Na stranu starostů se postavil minulý týden i prezident Václav Klaus.

A co na to říkají návštěvníci parku? „Turisty neodradí suchý les, ale holiny a vytěžený les. Les ponechaný přírodním procesům je nejhezčí,“ myslí si Šárka Pospíšilová.

„Jenže já zase mluvím s lidmi, kteří přijížděli do autokempu v Rejštejně a nenarazil jsem na jediného, komu by se líbil uschlý a kůrovcem zlikvidovaný les,“ oponuje starosta Rejštejna Jaroslav Petráň.

Tabulka

Kolik stromů napadl kůrovec v 1. zónách

Rok Napadených Bez zásahu 2000 64 000 14 000 2001 31 000 6000 2002 14 000 4500 2003 25 000 13 000 2004 56 000 20 000

(Údaje v metrech krychlových)

Současná podoba šumavského parku

1. zóna: 8807 hektarů (12,94 % rozlohy parku) 2. zóna: 55 885 hektarů (82,11 % rozlohy parku) 3. zóna: 3372 hektarů (4,95 % rozlohy parku)

Navrhovaná podoba šumavského parku

1. zóna: 26 550 hektarů (39,01 % rozlohy parku) 2. zóna: 38 821 hektarů (57,03 % rozlohy parku) 3. zóna: 2693 hektarů (3,96 % rozlohy parku)