Kdo zastaví experiment na Šumavě?

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:32, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kdo zastaví experiment na Šumavě? |Author=Zbyšek Kupský |Date=2008-06-28 |Source=Haló noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Os…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kdo zastaví experiment na Šumavě?
Author Zbyšek Kupský
Date 2008-06-28
Source Haló noviny
Genre tisk
Respondent

Ostrý nesouhlas s postojem ředitele Správy Národní parku Šumava Františka Krejčího, který v tisku tento týden obhajoval nezasahování proti kůrovci na Šumavě, vyjádřil hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS). Ten se v tom shoduje s dlouhodobým přístupem KSČM, která už třikrát podávala návrh zákona o NPŠ.

„Mám velkou obavu, že neblahý šumavský experiment, na který se snažím již dlouho upozorňovat, se dostal do další etapy. To, čeho se jeho odpůrci obávali, se stává skutkem a pan ředitel Krejčí to vydává za jeho očekávaný, v podstatě neodvratný průběh,“ vyjádřil se Zahradník, který se zároveň ptá, zda František Krejčí a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) vědí, kolik stovek hektarů uschne ještě letos a kolik napřesrok a kolik rok nato. Podle Zahradníka může v této záležitosti rozhodnout pouze vláda.

„Ta musí rozhodnout, zda Šumavu ponechá ekologům a posvětí jejich experiment divočiny se všemi jeho možnými důsledky, nebo připustí možnost lesnických zásahů na jejím celém území a pomůže přírodě vyrovnat se s tím, co jí probíhající experiment způsobil,“ říká Zahradník.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip návrh zákona o Národním parku Šumava podal už třikrát. Poprvé v roce 1999, podruhé o čtyři roky později, naposledy na přelomu roku.

„To, že krajská samospráva nebyla schopna takový návrh zákona předložit, mě donutilo, abych ho předložil do sněmovny znova. Pokud se někomu nelíbí, že upravuji pravidla pro obce, jsem přesvědčen, že i v národním parku žijí lidé a národní park není o tom, že z něho uděláme prales, kde budeme chovat medvědy. Šumava byla vždy velmi intenzivně osídlena, je to oblast, kde se vždy intenzivně hospodařilo, a například její současný smrkový porost vznikal před sto lety umělým vysazením. Bez zásahu člověka šumavský národní park nebude tím parkem, který by ukazoval, jakým způsobem dojde k symbióze mezi člověkem a přírodou,“ řekl Filip Haló novinám.