Zobrazení zdroje stránky Klidová území na Šumavě od jara úředně zaniknou, ochrana přírody však neoslabí

{{MediaBankArticle
|Title=Klidová území na Šumavě od jara úředně zaniknou, ochrana přírody však neoslabí
|Author=red
|Date=2007-12-10
|Source=Písecký deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava – Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ustupuje od vyznačování tzv. Klidových území parku zákazovými tabulemi, jak bylo původně plánováno.

Je to z toho důvodu, že klidová území přestanou od doby vydání nového Návštěvního řádu na jaře příštího roku v Národním parku Šumava de iure existovat.

Klidová území vznikla roku 1995 jako ochranářská kompenzace při tehdejším zmenšení I. Zón ochrany přírody. Klidová území se nalézají na území II. Zón ochrany přírody v oblasti Železnorudska, Modravských slatí, Povydří, Vltavského luhu, Trojmezné a Smrčiny. II. Zóny zaujímají plochu 55 885 ha, tedy 82 procent výměry parku, z toho 8400 ha(15 procent) tvoří klidová území.

Zákazovými tabulemi budou zároveň s vydáním nového Návštěvního řádu označeny jen I. Zóny parku a další zvláště cenné oblasti přírody.

Před 10 lety

„Nechceme návštěvníky Šumavy omezovat nad rámec zákona o ochraně přírody a krajiny,“ říká ředitel správy šumavského parku František Krejčí. „A je nutno přiznat si, že takzvaná klidová území byla vytvořena před více než deseti lety a po novele zákona o ochraně přírody a krajiny nebyla nijak transformována.

Dnes je jejich státut anachronický,“ dodal ředitel Krejčí. Prakticky to bude znamenat, že turisté nebudou moci státní hranici na Šumavě volně překračovat jen v oblastech prvních zón a v dalších zvláště cenných územích, která budou do jarních měsíců specifikována na základě odborného výhodnocení.

Státní hranice, která měla být na Šumavě původně neprostupná na délce asi 50 kilometrů, bude nově zprůchodněna na délce cca 10 kilometrův oblasti východně od Železné Rudy.

Další možnosti prostupnosti dalších částí území parku budou společně se zástupci obcí, Klubu českých turistů a obou krajů hledány v rámci příprav nového Návštěvního řádu.

Modravské slatě

Nová úprava však nebude znamenat, že přírodně zvláště cenné oblasti přírody, dnes ležící v klidových územích, budou automaticky přístupné turistické veřejnosti.

Jde zejména o bývalou státní přírodní rezervaci Modravské slatě, tedy dosavadní klidové území rozkládající se mezi Poledníkem a Černou horou v katastru obcí Srní, Modrava a Kvilda, a o horské hřebeny v okolí Trojmezné, Plechého a Smrčiny.

Na bavorské straně území Modravských slatí odpovídá jádrová oblast Národního parku Bavorský les mezi horou Velký Roklan a Luzný, která je sezonně přístupná po cestách až na státní hranici. Česká nepřístupná část tedy vytváří ochranné pásmo pro vzácné druhy živočichů a rostlin.

Dvě jezera

V oblasti Šumavy jsou zvláště cenné oblasti soustředěny v Královském hvozdu mezi Ostrým a Jezerní horou, kde je ze zákona zakázán vstup do národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero a omezen vstup do přírodní památky Královský hvozd.

Další zvláště chráněná oblast se nalézá na pravém břehu Lipna v katastru obce Sv. Tomáš. Tyto oblasti zůstanou nadále turistům mimo značené cesty nepřístupné.

Jak chodník?

Hraniční chodník zůstane nadále přístupný z bavorské nebo rakouské strany, ale nebude z něj možno v délce asi 40 kilometrůstátní hranice přejít do Národního parku nebo Chráněné oblasti Šumava.

Z tohoto důvodu bude na 16 hraničních přechodech od Svaté Kateřiny po Přední Výtoň (včetně dvou nově otevíraných turistických přechodů Bučina - Knížecí Pláně a Žďárek - Světlé Hory) instalováno 16 informačních tabulí, které budou informovat o tom, kde státní hranice je či není směrem do Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava prostupná. Ve II. Zónách parku a na většině území Chráněné krajinné oblasti Šumava bude možno státní hranici překračovat kdekoli, i mimo značené turistické cesty.