Klidová územív NPŠ přestanou existovat, ochrana přírody však oslabena nebude: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:49

Správa NP a CHKOS aktuálně ustupuje od vyznacovani tzv. Klidových území parku zákazovými tabulemi, jak bylo původně plánovano. Je to z toho důvodu, že klidová území prestanou od doby vydani nového Návštěvního radu na jare příštího roku v NPŠ de iure existovat. klidová území vznikla roku 1995 jako ochranarska kompenzace při tehdejším zmensení I. zón ochrany přírody. klidová území se nalezaji na území II. zón ochrany přírody v oblasti Zeleznorudska, Modravských slati, Povydri, Vltavského luhu, Trojmezné a Smrčiny. II. zóny zaujimaji plochu 55 885 ha, tedy 82 % vymery NPŠ, z toho 8400 ha(15 %) tvoří klidová území. Zákazovými tabulemi budou zároveň s vydaním nového Návštěvního radu oznaceny jen I. zóny parku a další zvláště cenné oblasti přírody. „Nechceme návštěvníky Šumavy omezovat nad ramec zákona o ochraně přírody a krajiny,“ říká ředitel Správy František Krejčí. „A je nutno priznat si, že tzv. klidová území byla vytvořena před více než deseti lety a po novele zákona o ochraně přírody a krajiny nebyla nijak transformovana. Dnes je jejich státut anachronicky.“ Prakticky to bude znamenat, že turisté nebudou moci státní hranici v NP a CHKOS volne prekracovat jen v oblastech I. zón a v dalších zvláště cenných územích, která budou do jarnich měsíců specifikovana na základě odborneho výhodnocení. Státní hranice, která měla být na Šumavě původně neprostupna na delce cca 50 km, bude nove zpruchodnena na delce cca 10 kmv oblasti vychodne od Železné Rudy. Další možnosti prostupnosti dalších části území NP a CHKOS budou spolecne se zástupci obci, Klubu českých turistů a obou kraju hledany v rámci priprav nového Návštěvního radu.

Nova úprava však nebude znamenat, že přírodně zvláště cenné oblasti přírody, dnes ležící v klidových územích, budou automaticky přístupne turistické veřejnosti. Jde zejména o bývalou státní přírodní rezervaci Modravské slatě, tedy dosavadní klidove území rozkládájici se mezi Poledníkem a Cernou horou v katastru obci Srni, Modrava a Kvilda, a o horské hřebeny v okolí Trojmezné, Plecheho a Smrčiny. Na bavorské straně území Modravských slati odpovídá jadrova oblast Národního parku Bavorský les mezi horou velký Roklan a Luzný, která je sezonné přístupna po cestách až na státní hranici. Ceska nepřístupna část tedy vytvari ochranné pásmo pro vzačne druhy živočichů a rostlin. V CHKO Šumava jsou zvláště cenné oblasti soustředeny v Kralovskem Hvozdu mezi Ostrým a Jezerni horou, kde je ze zákona zakázán vstup do Národní přírodní rezervace Cerne a Certovo jezero a omezen vstup do Prirodni pamatky Kralovsky Hvozd. Další zvláště chráněna oblast se naleza na pravem brehu Lipna v katastru obce Sv.Tomáš. Tyto oblasti zůstanou nadále turistům mimo znacene cesty nepřístupne. Hraniční chodník zůstane nadále přístupny z bavorské nebo rakouské strany, ale nebude z něj možno v delce cca 40 kmstátní hranice prejit do Národního parku nebo Chráněné oblasti Šumava. Z tohoto důvodu bude na 16 hraničních přechodech od Svate Kateriny po předni Vyton (včetně dvou nove oteviraných turistických přechodu Bučina – Knizeci Plane a Zdarek – Svetle Hory) instalovano 16 informačních tabuli, které budou informovat o tom, kde státní hranice je či není směrem do Národního parku a CHKO Šumava prostupna.

Ve II.zónách Národního parku Šumava a na většině území Chráněné krajinné oblasti Šumava bude možno státní hranici prekracovat kdekoli, i mimo znacene turistické cesty. Úprava v Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les po Schengenu bude hlavním tématem setkání ředitelu obou národních parku 3.12.2007.