Kunc: Šumava, 2010, Předmluva: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Kunc: Šumava, 2010, Předmluva |Author=František Kubů |Date=2010 |Source=Kunc, V.: Šumava |Genre=průvodce |Respondent= }} Jih…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:52

Kunc: Šumava, 2010, Předmluva
Author František Kubů
Date 2010
Source Kunc, V.: Šumava
Genre průvodce
Respondent

Jihozápad české kotliny lemuje luzný kraj, jehož pouhé jméno zaujme a který většina z nás nespojuje s prací. Šumava. V tom názvu je vábivý šum nesčetných korun stromů, které se rozlévají po zprohýbané pestrobarevné paletě horského světa, plného tiché a přemítavé krásy. Jakoby sochařskou rukou uhlazené linie hor se střídají se stinnými údolími, v nich šplouchavě plynou do kapradin zakleté potoky a dravě pospíchají horské říčky. Z mlh se tu jen nelehce derou sluneční paprsky, aby rozsvítily tisíce hvězd na kapkách odcházejícího deště. Ve vlnivém moři zelených lesů se ukrývají osamělé skály a na širých náhorních planinách se musíš mít na pozoru před vábivým kouzlem nebezpečných slatí. V každou roční dobu tu najdeš poetická zákoutí a ohromující výhledy do zasněných dálav, stačí jen vzít poutnickou hůl, nasednout na kolo nebo vsednout do plovoucího domova vodáků. Moderní člověk se utíká do turistických rájů a Šumava je nesporně jedním z nich.

Nebylo tomu tak vždycky. Ještě na počátku středověku pokrýval Šumavu hluboký prales, do kterého člověk pronikal jen obtížně a sporadicky. Podél potoků a řek sem přicházeli lovci a rýžovníci zlata již v pravěku a po svazích horských hřebenů se vinuly první stezky obchodníků a soumarů. Později se objevili první kolonisté, rvali se s pralesem a pozvolna do něj tvrdou prací vplétali osídlené ostrůvky. Ostrůvků přibývalo a do 19. století pokrývala celou Šumavu poměrně hustá síť osad, dvorců, samot a hájoven, do mlh a nocí svítily pece skláren a lesní ticho protínaly řezavé zvuky hamrů a pil. Nebyl tu lehký život a místní horalé si příliš netykali ani s pohodlím, ani s blahobytem. Přesto tu žili po celé generace, zápasili s okolní přírodou i s počasím, vrostli do tohoto kraje, který je nehýčkal a jehož drsná a nebezpečná krása, tajemství a záhadné hrozby k nám promlouvají ze šumavských pověstí, z větrem ošlehaných umrlčích prken i z pomístních názvů osad, kopců, potoků i lesů.

Dnes je Šumava jiná. Moderní doba ji zbavila nejtemnějších odstínů, ulehčila život jejím obyvatelům a stále důrazněji ji přetváří v zemi zaslíbenou rekreaci a plnohodnotnému trávení volného času. Sama příroda tu nabízí nepřeberně krás a dlouhá, dramatická a zajímavá minulost do nich přimíchala tolik krůpějí, že vznikl lahodný nektar, který nelze neochutnat. Z rozhleden a horských chat na Třístoličníku, na Boubíně, na Libíně u Prachatic nebo na Pancíři přehlédneš to moře krásy a mnoho zážitků nabízejí i výstupy na další šumavské vrcholy. Na pláních v okolí Kvildy a Modravy zve hustá síť značených stezek k toulkám pěšmo, na kolech i na běžkách. Širé a do nedávna zapovězené lesy kolem Prášil lákají k objevování panenských koutů, na které mnohý z nás hleděl rozrušeným zrakem z horských hřebenů u Železné Rudy. Tajemně ukryta a jako stvořena k objevování jsou šumavská jezera od Černého a Čertova u Železné Rudy až po Plešné na východním okraji pohoří. Na naučných stezkách se můžeme vydat po stopách soumarských karavan Zlatou stezkou z Prachatic a Vimperka až na zemskou hranici i dále do Bavor. Cestou se nabízejí návštěvy strážních hradů Kašperka, Kunžvartu, Husi a Hrádku na Stožecké skále, pod kterou poutníci již po staletí vyhledávají známou Stožeckou kapli. Slavnou minulost a řadu památek nabízejí města po obvodu Šumavy – renesanční Prachatice, Vimperk pod Boubínem, hornické Kašperské Hory i oblíbené město českých obrozenců Sušice na Otavě. Stará sláva a um šumavských sklářů jsou zaklety do stále existujících i zaniklých skláren, které rozsety po celé Šumavě lákají k objevitelským cestám. K odpočinku a sportování zve Lipenská přehrada, zářivý vodní drahokam v zelené koruně šumavských lesů. I kolem ní je mnoho k vidění – romantické Plešné jezero, památník Adalberta Stiftera v Horní Plané, vzácná technická památka Schwarzenberský kanál, hrad Vítkův Kámen. Mohli bychom pokračovat do nekonečna, ale to není zapotřebí. Šumava zasněná a tajemná, Šumava přírodních krás i zajímavých památek čeká na své další objevitele a má jim co nabídnout. Za zvídavou pokoru a ohleduplné chování se odmění pohlazením duše a doživotní závislostí, kterou ukojí jen další a další návrat.