Lék na kůrovce není jen v kácení stromů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:51

PLAVENÍ DŘEVA / Letos polena neplula po Schwarzenberském kanále naposledy. Poslední rozkaz vydá Hynek Hladík ke konci září.PRAHA - O průběh kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les psal náš deník zhruba před měsícem. Vedoucí programu Lesy z hnutí DUHA Jaromír Bláha ještě upozorňuje na rozdílný přístup České republiky a Německa. "Správa národního parku Šumava se rozhodla s kůrovcem bojovat plošným kácením napadených stromů. Výsledkem je odlesnění nejvyšších partií Šumavy," uvádí mj. Němci se naopak proti škůdci nebránili kácením."Na bavorské straně Šumavy kvůli kůrovci uschla většina smrků na postižených plochách. Avšak suché stojící stromy dokázaly zachovat příznivé mikroklima, takže pod nimi vyrůstá nový, odolnější a vitální les." Navíc, v dočasně "suchém lese" přežívá většina druhů lesních rostlin, hmyzu a dalších organismů. Aby se kůrovec mimo park nerozšířil, bylo kolem jeho hranic vytyčeno až kilometr široké zásahové pásmo. Vněm se kůrovcem napadené stromy okamžitě asanují, jádro parku ale zůstává nedotčené. Podle výsledků, které nám J. Bláha poskytl, zásahům a následným polomům padlo za oběť o40 procent smrků více, než by jich při volném průběhu kalamity zničil kůrovec.