Zobrazení zdroje stránky Lež jako věž. Dramatické rozmnožení kůrovce v Trojmezenském pralese, kterým stále argumentuje, si správa národního parku úplně vymyslela

{{MediaBankArticle
|Title=Lež jako věž. Dramatické rozmnožení kůrovce v Trojmezenském pralese, kterým stále argumentuje, si správa národního parku úplně vymyslela
|Author=Jaromír Bláha, Karolína Šůlová
|Date=2001-06-06
|Source=TZ Hnutí Duha
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Katastrofické zprávy o dramatickém nárůstu počtu kůrovcem napadených stromů v Trojmezenském pralese, které opakovaně zveřejňuje správa národního parku, jsou – obyčejná mystifikace. Dokázala to oficiální data samotné správy. Namísto údajného rozšíření kůrovců na dvojnásobek je totiž počet souší prakticky stejný jako v roce 1999, kdy kácení zabránila blokáda [1].

Ředitel parku i jeho úředníci přitom v posledních měsících ze smyšlených údajů dovozovali nutnost kácení v prvních zónách národního parku.

Smyšlenku o rozšíření kůrovce na dvojnásobek správa parku opakovaně tvrdila:[na Trojmezné] (Zdeněk Kantořík pro Právo,

23. 12.) [2](tisková zpráva NP Šumava, 24. 5. 2001) [3](Ivan Žlábek, 26. 3.) [4]

o dvojnásobném nárůstu kůrovce řekl Ivan Žlábek rovněž Lidovým novinám (26. 5.) [5]

Ve skutečnosti se ale množství kůrovcem napadených stromů zvýšilo z 9 326 m3(1999) na 9 453 m3(2000) – tedy o 1,4 procenta. Ukázaly to oficiální výsledky sčítání, provedeného samotnou správou. Tyto údaje ale správa nezveřejnila a nadále šíří smyšlenku o katastrofě na Trojmezné [3] [5].

Nejde přitom o omyl správy, způsobený dvojím sčítáním. Představitelé správy parku o dvojnásobku oproti roku 1999 hovořili už po prvním sčítání v září 2000, kdy výsledky srovnávali s prvním rojením kůrovce v roce 1999 a ohlašovali další nárůst, ke kterému dojde později [2]. Ačkoli již od října 2000 věděli, že kůrovec neukončí svou druhou generaci, opakovali nepravdivý údaj a to i v letošním roce, kdy prokazatelně měli k dispozici kvalifikované odhady (únor 2001) a konečné výsledky [3] [5].

Nepotvrdily se tedy ani prognózy lesnických „odborníků“, na základě kterých správa národního parku rozhodla o dalším kácení [6]. Ty očekávaly, že na konci roku 2000 bude – pokud nedojde ke kácení – v Trojmezenském pralese 29 000 m3napadených smrků. Ve skutečnosti to ale bylo třikrát méně, protože kůrovce prakticky nepřibylo. Hnutí DUHA požadovalo, aby verdikt o dalším kácení na hřebeni Trojmezné padl až po spočítání napadených stromů. Žlábkoví úředníci ale nejprve povolili kácení a až poté dokončili sčítání.

Kolísání počtu kůrovce na Trojmezné potvrzuje, že jde o přirozený proces obnovy pralesa (viz graf). Kácení smrků by tento přirozený trend nezpomalilo, ale urychlilo – dojde k rozvratu lesa větrem a ke vzniku holin. Těžba napadených stromů je jen jedním faktorů, které mohou k poklesu kůrovce přispět, mnohem větší vliv však má počasí.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Aby obhájili další kácení v pralesovitých smrčinách, mystifikovali Ivan Žlábek a Zdeněk Kantořík opakovaně veřejnost smyšlenou hrůzostrašnou historkou o dramatickém šíření kůrovce v Trojmezenském pralese – a dokonce nahlas obviňovali své oponenty z morální odpovědnosti. Jejich vlastní oficiální údaje je ale usvědčují z podvodu. Výsledky sčítání nás příjemně překvapily. Potvrdilo se, že pralesovité smrčiny mají mimořádnou odolnost. Blokáda zachránila přirozený vývoj Trojmezenského pralesa. V ostatních šumavských prvních zónách správa tento unikátní proces kácením ničí.“

Poznámky:

[1] Vývoj počtu kůrovcem napadených smrků v Trojmezenském pralese

Výsledky oficiální sčítání souší pro oblast Trojmezné:

rok 1998–9345 m3

rok 1999–9326 m3

rok 2000–9453 m3

(zdroj: výsledky sčítání 14. 5. 2001, Správa NP a CHKO Šumava, fax pro Hnutí DUHA, 23. 5. 2001)

Kolísání velikosti populace kůrovce v Trojmezenském pralese, který podléhá bezzásahovému režimu. Stejně jako v ostatních částech národního parku, také zde byla kůrovcová kalamita největší v roce 1996. V roce 1997 došlo – bez jakéhokoli lidského zásahu – k poklesu jeho početnosti dokonce výrazněji (účinnost přírodních faktorů 66 %) než ve druhých zónách, kde probíhalo intenzivní kácení (efektivita asanace 39 %).[2] Zdeněk Kantořík, Právo, 23. 12. 2000: [na Trojmezné] [3] Zdeněk Kantořík, tisková zpráva NP Šumava, 24. 5. 2001: [4] Dopis ředitele Národního parku Šumava Žlábka hejtmanu Puhringerovi ze dne 26. 3. 2001 [5] Lidové noviny (26. 5. 2001) parafrázovaly sdělení Ivana Žlábka, podle kterého [6] Ivo Vicena: Znalecký posudek na vyhodnocení zásahu proti kůrovcům, jejich úspěšnosti, rizik asanace a jejich vlivů na ekosystémy 1. zón národního parku Šumava, 7. 4. 2000: [Trojmezná]