Edit MediaBank: Lesy na hřebenech nejsou plné rezavých souší, ale jsou zalesněné a působí zdravým dojmem

Free text:

REAKCE NA KAMPAŇ / Kůrovcový problém na Šumavě je dílem fundamentalistických ekologů," tvrdí mimo jiné Ivan Klik ze Železné RudyAč asi patřím k takzvaným dřevařským lobbistům, kteří tloustnou v okolí Národního parku Šumava, rád bych se zastal Správy NP a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava v současné mediální kampani. Kůrovcový problém na Šumavě je totiž od začátku až do dnešních dní dílem fundamentalistických ekologů, kteří od vzniku národního parku přísně trvali na ochraně všech organismů včetně kůrovce. Kdokoliv se podívá na hospodářské lesy v oblasti Kašperských Hor, Černého jezera nebo Ostrého či Prenetu, uvidí především jednu věc - lesy na hřebenech nejsou plné rezavých kůrovcových souší, většina vrcholů je zalesněných a lesy působí zdravým dojmem. Kůrovci bylo dovoleno se programově šířit V národním parku tomu tak není proto, že v prvních zónách parku bylo kůrovci programově dovoleno se šířit. Jako každý druh, kterému jsou dány podmínky k zvyšování populace, kůrovec od devadesátých let na Šumavě postupně gradoval a v přidělených prvních zónách zlikvidoval dostupné smrkové monokultury. Používaná norma pro boj proti kůrovci předepisuje v hospodářských lesích na jeden plnometr volně ponechaného kůrovcového dříví, ze kterého tedy brouk přešel ve vyšším počtu na další stromy, porazit jeden plnometr lapáku, nebo instalovat jeden lapač. Účinnost lapáku, to znamená úmyslně poraženého stromu pro odchyt populace kůrovce, je prokazatelně vyšší než účinnost plastových lapačů. Scénář je tedy připraven. Máme-li v nedotknutelné první zóně dva tisíce kubíků dříví, ze kterých volně vylétá kůrovec, měla by Správa NP v přiléhající druhé zóně připravit dva tisíce kubíků lapáků, což v šumavských podmínkách představuje asi dva tisíce stromů. Tím by se dal kůrovec zastavit. Rovnice je prostá. Velikost zničeného lesa v první zóně je rovna velikosti holiny v přiléhající druhé zóně. Výsledkem je suchý les v první zóně a holina kolem. Jenže tohle je teorie a ve skutečné praxi se kůrovec vylétající z prvních zón vůbec zachytit nedá a pak je nádherná příležitost k podávání dalších a dalších stížností a trestních oznámení. Zelený strom byl vzácný jako rys ostrovid Představte si, že stojíte na Pancíři na rozhledně a všechny lesy na okolních vrcholech hor jsou suché. Tak vypadal pohled z Luzného v roce 1996. V roce 1993 byly lesy v oblasti Luzného a Mokrůvek předány národnímu parku s jeho tehdejším přísně ekologickým vedením a v roce 1996 zde byl zelený strom stejně vzácný jako rys ostrovid. Ale v mediální kampani proti Správě NP je veřejnosti neustále předkládáno tvrzení, že suchý les je právě tím, co Šumava potřebuje. Těžba dřeva je všeobecně lidem prezentována jako poškozování přírodních zdrojů naší země, což je jedna z největších demagogií v celé šumavské kauze. V žádném z útočných článků o dřevařských lobby se nedočtete, kolik kalamitních holin již Správa NP po těžbě zalesnila a že na těchto plochách v druhých zónách vznikne nový les daleko dřív než v suchých zónách prvních. Správa národního parku je správcem majetku všech občanů, nikoliv šafářem na kůrovcové farmě u Hnutí Duha. Možná dokonce některým občanům připadá, že současné rozlohy prvních zón by zcela postačily a na zbytku parku by mohla probíhat normální hospodářská činnost jako jinde na Šumavě. Kdo z aktivistů bydlí na Šumavě? Dříví z národního parku je státní dříví a peníze za ně jsou příjmem ze Šumavy pro celý stát, a nikoliv příjmem pana ředitele parku a jeho podřízených, jak je co chvíli naznačováno. Národní park má rozlohu menšího okresu a dříví, které se v rámci snahy zastavit kůrovcovou kalamitu z parku dodává, také představuje nejméně tisíc pracovních míst v regionu. Ony ty tloustnoucí dřevařské akciovky na tom nejsou kdovíjak, stačí se zeptat lidí v Sušici. Jenže ekologičtí aktivisté se nikoho na nic neptají. Přes týden na svém pracovišti třeba plní do nevratných plastových lahví nějaký chemický lomcovák, a v sobotu se zajedou na Šumavu přivázat ke stromu, aby zachránili přírodu. Na Šumavě žijí především lidé, které do nedávné doby les živil, a co je tedy bude živit, až podle páně Justa nebudou už živi z rozkrádání přírody? Nejspíš se budou muset odstěhovat někam za prací, když tedy ani ty sjezdovky nesmí v parku být. A pak konečně zavládne turistický ráj v nedotčené přírodě. Nejkrásnější cyklotrasy slouží odvozu dříví Turistika je další oblastí, kde se dá veřejnosti tvrdit téměř cokoliv. Problém je stavěn tak, že v případě lesnického hospodaření na Šumavě oblast z hlediska atraktivity utrpí. Vážně má turista pocit, že bez nastartovaných samoregulačních přírodních procesů by na Šumavě nic neviděl? Záleží skutečně turistovi tolik na tom, zda vidí jezero Laka v parku, nebo Černé jezero mimo park? Nejkrásnější cyklotrasy a běžecké stopy jsou vedeny po cestách, které slouží odvozu dříví, a z peněz za dříví je také hrazena jejich údržba a opravy. Kdykoliv dojde na budování nových tras, zlepšování povrchů a další služby pro turistiku, peníze nakonec vždycky pocházejí z tzv. výprodeje přírodního bohatství. Zdá se, že vláda má zatím jiné starosti Opravdu má naše vláda, která se dohaduje o penězích na školství a zdravotnictví, v úmyslu podle požadavků ekologů odstavit plochu zvící jednoho okresu, která ještě před šedesáti lety živila desítky tisíc lidí, z hospodaření státu? Zatím se zdá, že ne. To budiž vedoucím pracovníkům národního parku útěchou.

Tato změna je malá editace. Sledovat tuto stránku

Storno