Mají se kácet lesy na Šumavě?

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Mají se kácet lesy na Šumavě?
Author Ludvík Košťál
Date 2008-08-29
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Nechci zpochybňovat výsledek ankety Deníku, jen věnovat pár pohledů rodáka na Šumavu o něco zpět.

Kníže Schwarzenberg na Šumavě vytvořil smrčinu, jako les hospodářský a tak se i v lese hospodařilo a kůrovec byl neustálou součástí tohoto lesa! Bylo vše dobře nebo špatně?

Schwanzenberg s minimální technikou na podzim těžil (vegetační klid), v zimě svážel hmotu z kopců ke kanálu na saních (dostatek sněhu), na jaře plavil ke skladům (tání a dostatek vody), v létě hmotu zpracovával. Ženy pracovaly v pěstební činnosti a také se věnovaly přípravě rezonančního porostu. Měly pilky na dlouhých tyčích a odřezávaly větve do výše šesti metrů mladým smrkům. Jak strom přirůstal, suky zarostly a začala se vytvářet rezonanční hmota. Šumavský rezonanční smrk byl světově nejuznávanější hmotou pro výrobu jak strunných hudebních nástrojů, především houslí, tak pian Petrof. Další hospodář, Vojenské lesy a statky v těchto činnostech pokračovaly, ale za použití nešetrné těžké techniky. Ale co se nezměnilo, byl přístup a boj s kůrovcem! Ten nikdy neustal!

A poslední desetiletí, Národní park Šumava? Nyní můžeme srovnávat staletý boj s kůrovcem a desetiletí bezzásahové zóny. Jediné, co zmizelo, byl nejkvalitnější rezonanční smrk, světově uznávaný předními houslařskými mistry! Ale bohužel kůrovec zůstal!