Ministerstvo má nápad, jak pomoci Šumavě

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Ministerstvo má nápad, jak pomoci Šumavě
Author Václav Míka
Date 2009-09-17
Source Haló noviny
Genre tisk
Respondent

Poslanec KSČM Petr Braný: Lepší by bylo přijetí Zákona o NPŠ

Šumava –Za průlomové označila některá média pondělní setkání ministra životního prostředí Ladislava Mika a ředitele Národního parku Šumava (NPŠ) Františka Krejčího se starosty obcí ležících na území NPŠ. Na tomto jednání byl totiž starostům předložen návrh dohody o rozvoji Národního parku Šumava až do roku 2020. „Představili jsme starostům náš návrh základních principů, na kterých bychom chtěli postavit text společné dohody o rozvoji NP Šumava do roku 2020,“ říká Ladislav Miko. Podstata návrhu spočívá v tom, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) a vedení Správy národního parku Šumava se zaváže, že bezzásahové zóny, které nyní tvoří 21 procent území parku, nebude po dobu příštích deseti let rozšiřovat. V dalším období by byly rozšířeny o dalších devět procent území, která jsou dnes v přechodovém režimu. Ale až poté, co se na tom shodne společná odborná pracovní skupina krajů, Správy NP Šumava a MŽP. Dalším vstřícným krokem ministerstva je to, že spolu s vedením parku a starosty pracují na koncepci rozvoje šumavských obcí. Ty by měly získat zvláštní ocenění, které by je upřednostňovalo při získávání dotací z národních i evropských dotačních programů. Společně postupovat by měly samosprávy s parkem a MŽP i při snaze zachovat stávající pracovní místa pro trvalé obyvatele šumavských obcí a zároveň pomoci vytvářet místa nová. MŽP ve spolupráci se Správou NP a obcemi také zadá zpracování socioekonomické studie, která by měla zabránit dalšímu úbytku obyvatel šumavských obcí.

První reakce starostů dotčených obcí jsou opatrně optimistické. Například starostka Borových Lad Jana Hrazánková (SNK1) po schůzce uvedla, že věří, že dohodu vzniklou na základě tohoto návrhu nebude nikdo moci zpochybnit a že se stane základem pro rozvoj Šumavy v nejbližších deseti letech bez ohledu na to, kdo bude v budoucnu ministrem životního prostředí či kdo bude ředitelem NPŠ. Podobně opatrný je i známý bojovník proti kácení stromů v nejpřísněji chráněných zónách parku, Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj je dohoda o dalším směrování NPŠ nutná, současně je ale nutno bezzásahové zóny rozšiřovat. Protože kvůli velkému rozmnožení se kůrovec šíří plošně z malých bezzásahových území do míst, kde se proti němu zasahovat může, a tak vznikají v parku další rozsáhlé holiny. Ty mají kvůli silnému oslunění teplejší mikroklima, než nejen zdravý, ale i suchý les, a tak se zde nový les obnovuje obtížněji, než je tomu v suchém lese.

Poslanec a člen Zastupitelstva Jihočeského kraje Petr Braný (KSČM) považuje návrh MŽP a NPŠ pouze za pokus snížit rostoucí napětí mezi Správou Národního parku Šumava a obcemi ležícími na jeho území. Sám nepředpokládá, že by tato dohoda zásadně řešila problémy, se kterými se obyvatelé tohoto regionu potýkají. Jako příklad uvádí, že dosud není zcela jasné, v jakých lokalitách se mohou stavět nové stavby a jakých typů. Spíše než dohodě bez jasně zřetelné právní síly by dal přednost legislativně čistějšímu řešení, a tím by bylo přijetí Zákona o Národním parku Šumava, kde by byly všechny tyto věci přesně definovány. Komunisté v krajském zastupitelstvu podle Braného také prosazují, aby se stromy napadené kůrovcem mohly kácet i v prvních a bezzásahových zónách, protože současný postup vedení parku, který v bezzásahových zónách ponechává přírodu samovolnému vývoji, považuje za utopický. Podle Braného to dokládá i současný stav těch šumavských lesů, které po přemnožení kůrovce uschly.

Ministr Miko by chtěl dohodu o rozvoji Šumavy uzavřít se starosty a hejtmany Plzeňského a Jihočeského kraje ještě před svým odchodem z ministerstva, ke kterému dojde nejpozději na jaře 2010 po sněmovních volbách.