Myslivci dali přednost Hubertovi
| Myslivci dali přednost Hubertovi | |
|---|---|
| Author | Písecký deník |
| Date | 2000-10-17 |
| Source | Písecký deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Příroda / Lze v Čechách využít modelu afrického národního parku Serengeti představeného na Ekofilmu, který umožňuje odstřel zvěře za „těžké“peníze, z nichž následně park žije?
Oslava svátku svatého Huberta v Praze a sokolnické dny v Opočně prý přetáhly zástupce Ministerstva zemědělství ČR a Českomoravské myslivecké jednoty, kteří měli diskutovat na semináři Nové aspekty v ochraně přírody a myslivosti, konaného v rámci Ekofilmu v Č. Krumlově. Seminář se zabýval třemi okruhy otázek: náhradami škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, myslivostí v národních parcích a biologickým (ekologickým) chápáním myslivosti.
Stejné cíle, jiné cesty
„Ochrana přírody i myslivost směřují k podobným cílům, ale cesty k němu jsou vedeny v rámci zákona o ochraně přírody a zákona o myslivosti zcela rozdílným způsobem, takže často dochází ke konfliktům,“připomněl Josef Jirát z ministerstva životního prostředí s poukazem, že vstřícnější kroky dělají zástupci ochrany přírody. V národních parcích je situace jednodušší, protože správy NP mají mnohem větší oporu v zákonu, a proto mohou snáze prosazovat ochranu přírody. „Základním cílem myslivosti v národních parcích je dosáhnout rovnováhy mezi původní zvěří a přírodním prostředím. Dále podpoření populace reintrodukovaných živočichů, například rysa, ochrana stávajících a mizejících druhů, jako jsou tetřev a tetřívek, omezení spárkaté zvěře, například jelena, a vyloučení druhů nepůvodních, což jsou muflon a daněk,“nastínil Josef Jirát. Na území čtyř našich NP se ročně uloví asi 1500 kusů jelení, z čehož 950 v NP Šumava, dále 700 kusů daňčí, 100 mufloní zvěře, přičemž lov je většinou –mimo území KRNAPu –prováděn pracovníky správ NP. Tyto informace rozpoutaly diskuzi o tom, zda by tedy nebylo vhodnější vzhledem ekonomické situaci NP více využívat poplatkového odstřelu spárkaté zvěře, protože dotace na výkon myslivosti v NP stojí daňové poplatníky ročně téměř čtyři milióny korun. Zákon o náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, který letos vešel v platnost, se vztahuje na vydru, kormorána, rysa, vlka, medvěda a losa. „Hlavním argumentem pro přijetí tohoto zákona byla nutnost omezit ilegální odlov těchto zvláště chráněných živočichů v případě, kdy poškození brali spravedlnost do svých rukou,“podotkl Josef Jirát. Přestože subjekty, jimž tyto druhy působily značné škody –například rybáři, myslivci i soukromí zemědělci –tento zákon připravovaný déle než čtyři roky uvítali, jeho využití v praxi ale brání neexistence prováděcí vyhlášky. Ta má stanovit, jak budou újmy způsobené těmito živočichy vypočítány a hrazeny.
