Národní park vyčíslil škody po vichřici: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Národní park vyčíslil škody po vichřici |Author=Mladá fronta Dnes |Date=2000-01-17 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:51


Národní park vyčíslil škody po vichřici
Author Mladá fronta Dnes
Date 2000-01-17
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Šumava - Šumavský národní park vyčíslil škody, které v lesích natropila na sklonku loňského roku vichřice. Vítr, který dosahoval rychlosti přes 110 kilometrů v hodině, zničil 85 tisíc kubických metrů dřeva. "Jedná se převážně o jednotlivě roztroušené,vyvrácené nebo zlomené stromy. Větší souvisle padlé plochy lesa zatím nehlásí žádná z oblastí. Největší škody jsou hlášeny z okolí Čes - kých Žlebů, Stožce a Plešného," uvedl mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Předchozí větší větrná kalamita předloni na podzim zničila padesát tisíc kubíků porostů. Zatímco při kalamitách vítr řádí hlavně ve vyšších polohách, o Vánocích vichřice způsobila značné škody také v údolí řek - například v okolí Vltavy a Vydry. "Většinu padlých stromů využijeme jako přirozené kůrovcové lapáky. Pokud to počasí dovolí, více než pětinu polomů zbavíme kořenů a větví ještě v zimě," vysvětlil mluvčí. Ve dvacátém století postihlo Šumavu sedmdesát vichřic. Nejhorší následky měla kalamita z roku 1984 - zpracování dřeva skončilo až počátkem devadesátých let. Dlouhotrvající zpracování padlých stromů ovšem vytvořilo podmínky pro vznik kůrovcové kalamity.