NP Šumava omezuje terénní cyklistiku na základě pochybných pseudo-filosofických, pseudo-psychologických a pseudo-environmentalních argumentů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:49

NP Šumava vydala leták / mapicku CYKLOTURISTIKA A její místo V NÁRODNÍM PARKU Šumava, ve kterém obhajuje restriktivní přístup k terénní cyklistice pseudo-filosofii, pseudo-psychologii a generalizovanými tvrzenimi o erozním vlivu horského kola.

NP Šumava v textu mimo jiné tvrdi:

Cykloturista je ale na rozdíl od pesího návštěvníka ochuzen o hloubku pocitu spojení s přírodou. Jeho pozornost je trvale rozptylena nutnosti soustředení se na řízení kola, prozitky jsou kratsi a povrchnejsi, jsou neustale přehlusovany novými. Kompenzaci je radost z pohybu a euforie z vlastního vykonu, cehoz lze ale docilit mimo území národního parku. Tento filosoficky přístup k jednotlivým pohybovým aktivitam uprednostnuje pesího návštěvníka Národního parku Šumava a je v rámci turistického využití důležitým kriteriem při vyberu cyklotras.

NP Šumava se tak pousti na velmi tenky led. Orgány ochrany přírodu tu nejsou od toho, aby rozvijely filosoficke úvahy o přirozenosti jednotlivých legalnich typech presunových prostředku svých návštěvníku. Jejich hlavním ukolem je ochrana přírodního bohatství nasi země. Ve vztahu k rekreaci to znamená, že by měly zajistit, aby pohybem návštěvníku nevznikaly neumerne škody na přírodním prostředí. měly by rozhodovat na základě vědeckých faktu a ne osobnich názoru na technologie (ktere navíc vydávají za filosofii) a pseudo-psychologie. Pokud je cykloturista či terénní cyklista ochuzen o hloubku spojení s přírodou, pak je to právě proto, že ho NP Šumava svým přístupem vytlacila na lesní cesty určené pro provoz motorove lesní mechanizace. Prostředkem poznavani přírody pro pěší i cyklisticke navsteniky jsou totiž právě komunikace, po kterých se pohybuji. Jejich povaha má podstatny vliv na povahu přírodního zazitku. Jediným kriteriem pro usmernovani cyklistickeho provozu musí být vliv jizdního kola na přírodní podmínky. Přitom je potřeba prihlednout k faktu, že cykliste se pohybuji po cestách a stezkach a ne volnou přírodou. Jejich vliv na životní prostředí je tedy především vlivem na stezky. Nezávislévědecké studie ukazuji, že za obecných podmínek nemají cykliste na povrch cesty či stezky větší vliv než pěší návštěvníci. Tvrzení NP Šumava, že z ekologickeho dopravního prostředku se za určitých specifických podmínek může stát zdroj ohrožení přírody je správou NELEGITIMNE aplikovano na celé území Národního parku. Pokud cykliste poskozuji přírodu pouze za určitých specifických podmínek, jejich provoz byl měl být regulovan jen a právě jen v situacich, kdy tyto specificke podmínky nastavaji.

NP Šumava dále tvrdí, že erozni ryhy, vznikle v důsledku narušení půdního povrchu koly cyklistů, nejsou procesem přirozeným. To je pravda do stejne miry, jako fakt, že seslap půdního povrchu pesimi turisty není procesem přirozeným! Erozni ryhy (ale také narušení povrchu podrazkami bot) vznikají především na spatne navrzených a udrzovaných cestách. Jejich jednoduchým řešením je pretrasovani úseku tak, aby byly trvale udrzitelné pro provoz cyklistů i pesich návštěvníku. Metodiku k takovým zásahum nabízí CeMBA ve své publikaci Singltrek: Rekreační stezky pro terénní cyklistiku.[1] Zda se však, že NP Šumava v zajeti svého filosofickeho přístupu k jednotlivým skupinam návštěvníku raději podporuje ne-ekologicke a nehorazne drahe asfaltovani, jehož důsledkem jsou skutečne jizvy na krajině a jehoz produktem jsou nudne a asfaltove cerne podmínky pro cyklistiku. Prikladem budiz nova cyklistozka Gerlova Hut. Za peníze, které byly do tohoto pruhu asfaltu investovany, mohly být opraveny přírodě blizke cesty ve většině Národního parku tak, aby environmentalne, ale i spolecensky umoznovaly smiseny provoz cyklistů a chodcu.

Bajkeri nejsou traktory! pěší turisté se nevznaseji! Bajkovani není zlocin! CeMBA

[1]: Kvasnicka, T. (2007). Singltrek: Rekreační stezky pro terénní cyklistiku. Praha: V Press.

Za informaci o podivnem přístupu NP Šumava k terénní cyklistice CeMBA vdeci clenovi Danu Klimesovi. Jeho zamyslení, text mapicky / letaku, její sken a tento článek naleznete na webu CeMBy.

Tomáš Kvasnička, Předseda CeMBA o.s.