Na Šumavě žije 20 párů puštíka bělavého, druhé největší české sovy

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:44, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Šumavě žije 20 párů puštíka bělavého, druhé největší české sovy |Author=Václav Prokš, ČTK |Date=2009-08-28 |…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Na Šumavě žije 20 párů puštíka bělavého, druhé největší české sovy
Author Václav Prokš, ČTK
Date 2009-08-28
Source ČTK
Genre tisk
Respondent

,


Rejštejn – Patnáct až 20 párů puštíka bělavého žije v Národním parku Šumava. Od 30. let do 70. let minulého století byl přitom v Česku považován za vyhynulý druh.

„Od roku 1995 vypouštějí zoologové parku každoročně několik mláďat z aklimatizačních voliér do volné přírody. Letos čtyři, do roku 2009 celkem 103 mláďat,“ řekl ČTK ornitolog správy parku Tomáš Lorenc.

Hlavními lokalitami je okolí Volar a Rejštejna. První hnízdění ve volné šumavské přírodě bylo prokázáno v roce 1998. „Jde o úspěšný neintrodukční program, který pomohl navrátit na Šumavu původní druh této sovy,“ dodal Lorenc. Park spolupracuje s CHKO Třeboňsko, českými zoo, přírodovědnými stanicemi Pavlov, Horažďovice a Plzeňsko, dále s evropskými ornitology a s Národním parkem Bavorský les, který zahájil umělé odchování mláďat a jejich vypouštění do volné přírody už v 70. letech minulého století. Od 80. let je tak puštík znovu pozorován i v české Šumavě.

Šumava byla pro tyto ptáky jediným domovem na území Čech a Moravy až do konce 19. století, kdy ale jejich populace výrazně ubyla. Zavinily to ztráty biotopů; zejména ubývání listnatých a smíšených pralesů vinou lesnického hospodaření a pronásledování. Od 30. let do začátku 70. let minulého století byl považován na Šumavě za vyhynulý druh. Hnízdění ornitologové neprokázali ani jinde v Česku.

Puštík bělavý je po výru velkém druhou největší sovou v Česku. Hnízdí převážně ve smíšených a listnatých lesích ve výškách 700 až 900 metrů. Živí se převážně drobnými savci, obojživelníky, ptáky a hmyzem.