Na Šumavě zachraňují perlorodku říční

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:32, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Šumavě zachraňují perlorodku říční |Author=Petr Pokorný |Date=2008-07-21 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }}…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Na Šumavě zachraňují perlorodku říční
Author Petr Pokorný
Date 2008-07-21
Source Právo
Genre tisk
Respondent

České Budějovice – Zmapování výskytu perlorodky říční má být základem nového projektu Správy šumavského národního parku, jehož cílem je v konečném důsledku vyšší ochrana tohoto vzácného živočišného druhu v řekách na Šumavě. Správci parku na projektu spolupracují s Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Na svém posledním pracovním setkání se podle vedoucí sekce výzkumu a ochrany přírody Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Zdeňky Křenové odborníci obou zmíněných institucí shodli, že projekt Margaritifera, což je latinský název perlorodky říční, bude zaměřen především na dvě nejvýznamnější šumavské lokality. Na Blanici a Teplou Vltavu.

„V lokalitě Blanice především na podmínky nezbytné pro zajištění správného vývoje a růstu mladých perlorodek, které jsou velmi citlivé na ekologické podmínky v pramenných oblastech Blanice a jejích přítoků. V lokalitě Teplá Vltava pak především na připravovaný monitoring velikosti populace perlorodky říční, který je plánován na letošní sezónu. Výsledky opatrného nedestruktivního sčítání perlorodek budou využity pro stanovení vhodné další péče o tuto mimořádnou oblast,“ uvedla Křenová.

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je kriticky ohrožený vodní mlž v minulosti obývající řadu českých řek a potoků. Obdobně jako v dalších evropských zemích perlorodka zmizela z většiny dřívějších lokalit.

Populace perlorodky říční jsou ohroženy zejména znečištěním vody a nepříznivými změnami půdních a vegetačních poměrů a způsobů hospodaření v povodí.

Velkoplošné formy zemědělského hospodaření, systematické odvodňování, změny původní skladby lesů na převážně smrkové monokultury, používání těžké techniky stejně jako všechny postupy vedoucí k nadměrnému zvyšování eroze jsou rizikovými faktory.

Právě záchrana perlorodky je nyní jedním z hlavních argumentů Správy šumavského národního parku pro výrazné omezení přístupu vodáků na Teplou Vltavu.