Zobrazení zdroje stránky Necháte nás za oponou, zlobí se na Šumavě na ochranáře

{{MediaBankArticle
|Title=Necháte nás za oponou, zlobí se na Šumavě na ochranáře
|Author=Iva Hosmanová
|Date=2007-12-14
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Modrava, Mnichov (Od zvláštní zpravodajky iDNES.cz) - Paradoxní situace nastane na Šumavě poté, co Česká republika vstoupí za několik dní do Schengenu. Policii totiž na území Národního parku nahradí ochránci přírody. Ti budou střežit hranici mezi Českou republikou a Bavorském. Ta vede takzvanou první zónou ochrany přírody, tedy územím, kam je u nás z ochranářských důvodů vstup zakázán.

Šumavská obec Modrava má podle katastrálních údajů s Bavorském 25 kilometrůspolečných hranic. Ale její obyvatelé mají smůlu. Přejít na druhou stranu hranice nebudou moci ani po 21. Prosinci. „Pro Modravu, ale i další šumavské obce sjednocená Evropa v podstatě neexistuje,“ říká starosta obce Antonín Schubert.

Politici mnoha zemí Evropy totiž na Šumavě prohráli boj o sjednocení území s ochránci přírody. „Ve II. Zónách Národního parku Šumava a na většině území Chráněné krajinné oblasti Šumava bude možno státní hranici překračovat kdekoli, i mimo značené turistické cesty. Turisté nebudou moci státní hranici volně překračovat v oblastech I. Zón a v dalších zvláště cenných územích,“ potvrdil tiskový mluvčí parku Radovan Holub. Česká nepřístupná část podle vedení parku vytváří ochranné pásmo pro vzácné druhy živočichů a rostlin.

Území I. Zóny však kopírují právě státní hranici. Hraniční chodník tak zůstane nadále přístupný pouze z bavorské nebo rakouské strany, ale nebude z něj možno v délce asi čtyřiceti kilometrů přejít na českou stranu.

„Z tohoto důvodu budou na 16 hraničních přechodech od Svaté Kateřiny po Přední Výtoň instalovány informační tabule, které budou informovat o tom, kde státní hranice je či není směrem do Národního parku a CHKO Šumava prostupná,“ upozorňuje Holub.

Rozhodnutí českých ochránců přírody nechápou ani představitelé sousedního Bavorského parku.

„Nikdo mi není schopen vysvětlit, proč je například cesta Luzenským údolím tak důležitá pro zajištění výskytu tetřeva hlušce. Šest set let sloužila jako rušná obchodní stezka,“ říká ředitel Bavorského národního parku Karl Friedrich Sinner. „V době sjednocení Evropy a v 21. Století přece není možné říct, že neexistuje jiné řešení, jak ochránit přírodu a přitom neotevřít státní hranici,“ dodává Sinner. „Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava má jako prvořadý úkol ochranu přírody, ale hned za ní následuje zpřístupnění nedotčené přírody lidem. Jak tedy máme poznávat nedotčenou přírodu, když do ní nesmíme?“ míní modravský starosta.

Přestože starostové šumavských obcí už vyčerpali řadu možností, jak přesvědčit vedení parku, aby zákazy vstupu ještě jednou přehodnotilo, stále se nevzdávají.

„Rozhodli jsme se vyhledat na území svých obcí a regionů další průstupové cesty přes státní hranici, a propojit tak vhodné pěší, cyklistické a lyžařské cesty na obou stranách státní hranice,“ dodává Nykles.