Zobrazení zdroje stránky Nechceme negovat Naturu 2000, Zahradník

{{MediaBankArticle
|Title=Nechceme negovat Naturu 2000, Zahradník
|Author=Jan Zahradník
|Date=2004-01-31
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Problém nazývaný zjednodušeně Natura 2000 je v těchto dnech hojně diskutovaný.

Zazněla už řada názorů povolaných, samozvaných, emotivních i striktně fundamentalistických. A přesto občan možná ani neví, oč vlastně jde. Natura 2000 je soustavou chráněných území evropského významu. Jejím prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také takzvaná přírodní stanoviště, vyskytující se na území Evropské unie. Vytvoření této soustavy je jedním z nejvýznamnějších závazků v oblasti životního prostředí, které pro Českou republiku jako budoucího člena EU vyplývají z povinnosti sladit národní právní předpisy s legislativou EU. Tolik informační brožurka „Natura 2000 – otázky a odpovědi“, vydaná Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s podporou ministerstva životního prostředí. Tato útlá knížečka dále říká, že území soustavy Natura 2000 bude vymezeno výhradně podle vědeckých údajů.

V současné době se jedná o záměr vyhlásit tzv. ptačí území, tedy území chráněná podle směrnice EU o ochraně volně žijících ptáků. Podle současného návrhu by mělo jít v Jihočeském kraji o území s celkovou rozlohou 157 533 ha, tedy 15,7 procenta z rozlohy kraje. Patří k nim Šumavský národní park, Třeboňsko, Novohradské hory, obory u Hluboké nad Vltavou, hlubocká a českobudějovická rybniční soustava, údolí Vltavy a Otavy na Písecku a dále menší území rybníků Řežabinec a Dehtář a také celý vojenský výcvikový prostor Boletice.

Naskýtá se však otázka, zda rozloha lokalit s citelně omezující ochranou je skutečně nezbytně nutná. Vždyť například vojenský prostor, kde po desetiletí jezdily tanky, vybuchovaly granáty a cvičili vojáci byl do soustavy zahrnut celý, jako by pro jistotu, protože tam nikdo nebydlí a tedy nebude vysokým stupněm ochrany přírody omezen. Kde je však ona slibovaná vědeckost? Nejsme opět papežštější než papež a nezahrnujeme do soustavy více, než se od nás čeká? Jsem přesvědčen, že ano.

Připočteme-li současná chráněná území mimo Naturu 2000, například krajinné oblasti Šumava, Blanský les, část Třeboňska, přírodní park Novohradské hory a další, pak zhruba třetina území Jihočeského kraje by podléhala nějakému režimu ochrany přírody. To je pro samosprávy kraje i obcí zcela nepřijatelné. Nikoli proto, že by si nebyly vědomy své odpovědnosti za rozmanitost jihočeské přírody a že by odmítaly zásady její ochrany.

Samosprávy volají po hledání takové míry omezení aktivit člověka, která zabrání vymírání živočišných druhů, ale na druhé straně dovolí vytvářet podmínky pro plnohodnotný život obyvatel regionu. Musíme mít zkrátka možnost realizovat rozvojové plány, řádně projednané a schválené samosprávnými orgány. Tam, kde bude opravdu nezbytné omezit hospodaření, je navíc nutné vzniklou ztrátu kompenzovat.

Tato zásada však zatím ve vládním návrhu jednoznačně uvedena není. Jakékoli odložení této otázky „na potom“ je rovněž nepřijatelné.

Nechceme negovat Naturu 2000. Trváme však na tom, aby její aplikace na české poměry nesledovala jen rezortní zájmy, nýbrž zájmy veřejné, kde rozvoj lidských aktivit, hospodářská prosperita a ochrana přírody jdou ruku v ruce.

Připočteme-li současná chráněná území mimo Naturu 2000, například krajinné oblasti Šumava, Blanský les, část Třeboňska, přírodní park Novohradské hory a další, pak zhruba třetina území Jihočeského kraje by podléhala nějakému režimu ochrany přírody. To je pro samosprávy kraje i obcí zcela nepřijatelné.