Nejen kůrovec, také lidé škodí: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nejen kůrovec, také lidé škodí |Author=dub |Date=1999-08-09 |Source=Agrární noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Odpůrci di…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 13. 9. 2015, 06:50


Nejen kůrovec, také lidé škodí
Author dub
Date 1999-08-09
Source Agrární noviny
Genre tisk
Respondent

Odpůrci diferencovaných zásahů v prvních zónách Národního parku Šumava sáhli k jejich blokádě. Přivazují se ke stromům, popřípadě na ně zavěšují své sítě. Ředitel správy národního parku Ivan Žlábek řekl: "Pro nevládní organizace to je legitimní projev protestu. Zaujali jsme klidné stanovisko - nevyvolávat incidenty. Vydal jsem příkaz, aby naši zaměstnanci i pracovníci najatých firem při blokádě opustili pracoviště a konali náhradní práci. Aktivisté jsou poněkud zaskočeni, že jim nevěnujeme tolik pozornosti. Pořádají tedy koncert pro národní park, spíš bych řekl proti, pěší protestní výlet, demonstraci apod. Chceme, aby vše proběhlo mírumilovně. Jde nám přece o totéž. My však máme jiné znalosti, ale i zcela jinou zodpovědnost. Musím jednat podle zákona, ať se to aktivistům líbí nebo nelíbí. Ministr životního prostředí po podrobném a zodpovědném zvažování na jaře rozhodl o likvidaci napadených stromů v prvních zónách národního parku. Toto rozhodnutí platí do konce roku, kdy bude jeho účinnost vyhodnocena. Bohužel protestní akce budou znamenat pro Národní park, a tudíž i pro stát vyšší náklady a ještě větší škody, protože z neasanovaných stromů brouk několikrát vylétne, z každého tak může být napadeno 10 dalších. Kromě bránění likvidaci napadených stromů (oloupe se kůra a rozdrtí a dřevo zůstane ležet) aktivisté oškrabávají nejen značky stromů určených k likvidaci, ale i značky pokusně sledovaných stromů i značky vymezující území. Josef Běle, náměstek MŽP a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny, řekl, že již v minulém století došlo na Šumavě k zásadní změně druhové skladby lesa. Dnes jsou zde labilní stejnověké kultury, v poslední době těžce narušené antropogenními vlivy. Dnešní situace má počátek v nedůsledné likvidaci polomů v roce 1984 a v přihlížení, jak se kůrovec v bezzásahových zónách pomnožil. Již dříve řekl ministr Miloš Kužvart, že smyslem všech opatření, která Správa Národního parku Šumava koná, je snažit se dosáhnout přirozené a vícedruhové skladby lesa. A toho lze dosáhnout v jakž takž dohledné době jen za pomoci člověka.