Nesmíme opakovat minulé chyby: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:50

Šumava nestoji o zakopove valky - můj názor

Dlouholete spory na téma Šumava a kůrovec zamestnávají kde koho. Správu národního parku, starosty šumavských obci, ministerstvo životního prostředí, kraje, vedce, senátory, poslance, ekologické organizace a radu dalších. těžko najít oblast, která by v ochraně přírody vyvolavala více emoci. Proto je zadouci, aby se debata o podobě šumavského národního parku vratila zpět na vecnou úroveň. Právě k tomu dal příležitost lednový orkán Kyrill. Jednoznacne totiž potvrdil, co odborníci říkají už leta. Nebyt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromu, padlo by v lednu na Šumavě daleko méně stromů. K rozsahlým velkoplosným vývratum a polomům došlo proto například v lokalitách Polom, Plesna, Ždánidla, na Cerne hore či v okolí kalamitní svaznice pod Tristolicnikem. Tahle chyba se už nesmí opakovat. Unikátní lesy na hřebenech hor je třeba ponechat přirozenému vývoji. Polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku naopak přednostně a důsledne asanovat, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Jedine tak zajistime, aby Šumava byla i v budoucnu zelena. „Považujeme za velmi důležité, aby úřady rozhodovaly s ohledem na vědecká fakta, která mohou být pro laika často prekvapiva,“ konstatuje ve svém stanovisku k likvidaci následku lednove vichřice 18 vědců z Akademie věd a univerzit. V evropských národních parcích je samozrejmosti, že se ty nejcennější porosty ponechají nerusenému vývoji bez zásahu člověka. Jedine tak můžeme pozorovat přírodu, která jde svoji vlastní cestou a poradi si bez lidské pomoci. Zkušenosti z praxe - například z národního parku na bavorské straně Šumavy - potvrzuji, že obnovujíci se zdravy les pod uschlými stromy je pro další vývoj krajiny rozhodne lepší než puste holiny, vznikle při kácení stromu kvůli kůrovci. Nevidím opravdu žádný rozumny důvod, proč bychom v českých národních parcích měli hledat nějaký jiný originalni, česky přístup. Kde jinde přístupovat k lesu šetrněji než v národním parku, že? Diskuse mezi Správou Národního parku Šumava a obcemi by se měla v budoucnosti soustředit více než na lýkožrouta smrkového na možnosti rozvoje šumavských obci, které budou šetrne ke státutu národního parku. Ochrana unikátní přírody si vyžaduje spolupráci s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Šumava zůstane mezinarodne uznavaným národním parkem a tento státut přírodě blizkým hospodařením v nejcennějších partiich posili. Národní park bude obcím aktivnejším partnerem při rozvoji šetrne turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku. Šumava nestoji o zakopove valky, ale o spolupraci.

Martin Bursík, mistopředseda vlády a ministr životního prostředí