Zobrazení zdroje stránky Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy, 2005, Předmluva

{{PrefBankArticle
|Title=Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy, 2005, Předmluva
|Author=Petr Fencl
|Date=2005
|Source=Jelínek, J.: Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy
|Genre=odborná
|Respondent=
}}
Proč znovu o větrných a kůrovcových kalamitách z druhé poloviny 19. století?

Když v polovině devadesátých let minulého století z popudu Ing. Hladilina zpracovával Ing. Jelínek podklady pro ověřování genofondu smrku ztepilého v NPŠ, odvedl neuvěřitelně mravenčí práci ve zpracování dochovaných dat ve Státních oblastních archivech v Českém Krumlově a Klatovech. Zpracoval dochovaná data z evidence kalamitních těžeb, dalšího pohybu kalamitního dříví a následného zalesnění kalamitních holin, včetně poznané provenience použitého osiva a sazenic. Tato data jsou zpracována za období 1868–1881 na území šumavských velkostatků pokrývajících dnešní území Národního parku Šumava.

V roce 1995 také vrcholily spory a neuvěřitelné debaty o kůrovci v NPŠ. Tyto faktory daly vznik myšlence zpracovat získaná data včetně mapových podkladů do ucelené publikace, která by dokladovala, že debata o původních lesích na území Národního parku je scestná a bez znalosti historických průzkumů a historických souvislostí zbytečná. Zpracování publikace se protáhlo na dlouhou dobu, ale je nutné si uvědomit, že data v souhrnných tabulkách představují neuvěřitelný objem ručně zpracovaných dat a samotné rekonstrukce historických porostních a těžebních map trvaly necelé tři roky.

Při čtení této publikace se může čtenáři zdát, že kapitoly o osídlování Šumavy, dřevařské kolonizaci, sklářích jsou zbytečně podrobné a rozvláčné. Je to ovšem autorův záměr, aby čtenář pochopil, čím vším území Šumavy bylo ovlivněno a v jakých historických souvislostech (např. podrobné zmapování bývalých dřevařských a sklářských osad, flusáren, hamrů apod., na jejichž území se nacházejí dnes mýtní porosty, dokladují „původnost porostů“ resp. první generací lesa). Šumava je fenomenálním územím mnohokrát osídleným, mnohokrát opuštěným, nicméně stoprocentně ovlivněným působením člověka. Jak rychle probíhají přírodní sukcese je možné pozorovat posledních 50 let na téměř vysídleném území spojené se zánikem stovky obcí a osad a ovlivněné správou vojenských újezdů.

Sám jsem na Šumavě vyrůstal, můj otec Ing. Josef Fencl pracoval ve funkci výrobního náměstka na Lesním závodě Kašperské Hory. Hledal ve své práci stálý kompromis mezi „lesařinou“ a ochranou přírody (byl jedním z iniciátorů vzniku Chráněné krajinné oblasti Šumava), zároveň však trval na důsledném hospodaření v lesních porostech osvědčenými metodami jeho předchůdců i v dnes tak diskutovaných prvních zónách. Od něj jsem se naučil, že ochrana přírody, pokud nemá přírodě uškodit, je kompromis nikoli dogma. V nedávné době svět zažil dva rozsáhlé požáry národních parků. po počátečním váhání vždy následovalo rozhodnutí hasit. Tak už by se mělo začít hasit i na Šumavě, protože kůrovec je požár, byť biologický a pomalejší, ale se stejnými konečnými účinky.

Ing. Petr Fencl, ÚHÚL