http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Od_jiho%C4%8Desk%C3%BDch_prales%C5%AF_k_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BDm_les%C5%AFm_%C5%A0umavy,_2005,_Z%C3%A1v%C4%9Br&feed=atom&action=historyOd jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy, 2005, Závěr - Historie editací2024-03-28T11:19:21ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.24.2http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Od_jiho%C4%8Desk%C3%BDch_prales%C5%AF_k_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BDm_les%C5%AFm_%C5%A0umavy,_2005,_Z%C3%A1v%C4%9Br&diff=103065&oldid=prevAdmin: Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy, 2005, Závěr |Author=Josef Jelínek |Date=2005 |Source=Jelínek, J.:…“2015-09-13T10:52:46Z<p>Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy, 2005, Závěr |Author=Josef Jelínek |Date=2005 |Source=Jelínek, J.:…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{PrefBankArticle<br />
|Title=Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy, 2005, Závěr<br />
|Author=Josef Jelínek<br />
|Date=2005<br />
|Source=Jelínek, J.: Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy<br />
|Genre=odborná<br />
|Respondent=<br />
}}<br />
Dnes už ani laická veřejnost průběžně seznamovaná s historickým vývojem šumavských lesů nepřipisuje vznik kůrovcových kalamit jen na vrub nahodilým větrným a sněhovým spoustám. Už ke konci 19. století, od dob bájné „Klostermannovy broučkové kalamity“, je známo, že na živelných pohromách se výrazným způsobem podíleli lidé po staletí na Šumavě usazení a pralesní hvozdy využívající.<br />
<br />
Promineme-li uhlířům pomístně vkládanou těžbu dřeva a smolařům poškozování stromů, není možné přehlédnout pustošivou činnost sklářů a popelářů, kteří se do nedotčeného pralesního masivu postupně posouvali plýtvavými těžbami od Frymburku až po Prášily. Historie lesů však nemůže pominout nevybíravé aktivity tržně uvažujících merkantilistů a odborně vzdělaných technokratů, kteří už koncem 18. století zahájili holosečné zplaňování šumavských strání a nahrazování pralesních dřevních zásob hmotou i kvalitou bohatšími, navíc sortimentačně zajímavějšími porosty smrkovými.<br />
<br />
Je zcela logické, že úřední pečeť otištěná na dekretu o vyhlašovaném Národním parku nemůže naráz změnit hospodářské lesy v původní pralesy. Bylo by to (řečeno slovy A. F. Schwarzenberga) „hříchem proti Bohu a svědomí“, kdyby rozlehlé porosty druhých zón měly být vesměs zařazovány do bezzásahových tratí. Zříkat se v hustě zalidněném prostoru hospodářských lesů osvědčených lesnických praktik, znamená vzdát se ve prospěch kůrovců na celá staletí stromové lesní zeleně – nota bene v pralesní biocenóze, kde z původní fauny budou muset trvale chybět vlci i medvědi coby přirození predátoři množící se srnčí a jelení zvěře.<br />
<br />
Dr. Ing. Hladilin (bývalý náměstek ředitele NPŠ) v souladu s názory Dr. Kučery (Botanický ústav ČSAV Třeboň) uvádí v článku Péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava (in Silva Gabreta 1996 toto:<br />
<br />
„Šumava si dodnes zachovala hodnoty, pro které lze toto území nazvat „zeleným ostrovem“ v urbanizované středoevropské krajině. Tento souvislý ostrov lesů je možno (lépe řečeno) je nutno udržet v celistvosti a převést jej (podle směrnic IUCN) do stavu blízkého přírodě.<br />
<br />
Jsou dvě cesty vedoucí k regeneraci a stabilizaci přirozeného lesa na Šumavě a to:<br />
<br />
1. ukončit hospodaření ze den na den a ponechat další vývoj jen přírodě. Tato cesta může trvat staletí, případně i tisíciletí,<br />
<br />
2. využít zkušeností středoevropského lesnictví k umělému a rychlejšímu převedení pozměněných a nepůvodních lesních ekosystémů na porosty blízké přírodním.<br />
<br />
Jednoznačně se přikláním ke koncepci druhé.“<br />
<br />
Protože totéž (byť jinými slovy) hlásá už také deklarace OSN v Rio de Janeiro z roku 1992:<br />
<br />
„hrozí-li vážné a nenapravitelné poškození životního prostředí, pak nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných obranných zásahů“.<br />
<br />
Je prozatím efektivní obranný zásah proti kůrovcům v druhých zónách NPŠ nejen dovolený, ale veskrze nutný.</div>Admin