Od roku 2008 má být třetina Šumavy ušetřena lidských zásahů

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:21, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Od roku 2008 má být třetina Šumavy ušetřena lidských zásahů |Author=Soňa Remešová, ČTK |Date=2003-09-30 |Source=ČTK…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Od roku 2008 má být třetina Šumavy ušetřena lidských zásahů
Author Soňa Remešová, ČTK
Date 2003-09-30
Source ČTK
Genre tisk
Respondent

,


Praha – Příští rok na území Národního parku Šumava vzniknou první bezzásahová území. Správa parku je pak bude dál rozšiřovat tak, aby v roce 2008 byla „navždy“ ponechána přírodním procesům zhruba třetina parku. Vyplývá to z koncepce hospodaření v parku, kterou dnes novinářům představil ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Současně oznámil, že vypisuje výběrové řízení na ředitele správy parku. Současného šéfa Ivana Žlábka by měl vystřídat od ledna příštího roku.

Koncepce má učinit konec léta trvajícím sporům o to, zda Šumavu napadenou kůrovcem nechat zcela přírodě, nebo i v nejcennějších částech kácet. „Neměla by se už měnit kromě upřesnění hranic jednotlivých území,“ řekl novinářům Ambrozkův náměstek Ladislav Miko na dotaz, zda se pohled na hospodaření na Šumavě nebude v průběhu let opět měnit v závislosti na tom, kdo bude řídit ministerstvo.

Podle ekologického sdružení Hnutí Duha, které dlouhodobě kritizuje kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě, je nová koncepce v zásadě dobrá. „Vadí nám jen pár drobností, které ještě budou předmětem diskusí,“ řekl ČTK za Duhu Vojtěch Kotecký. Jako příklad uvedl, že dokument výslovně neuvádí, že v místech, které se od roku 2OO8 mají stát bezzásahovými, nesmějí do té doby vzniknout holiny. Ministerstvo s plánem seznámilo také šumavské obce a získalo podporu tamních starostů. Podrobnosti koncepce bude s obcemi ještě ladit přibližně osm měsíců.

Koncepce je založena na záměru zcelit nyní roztroušené první zóny do několika málo velkých tak, jak to doporučila loni na podzim Mezinárodní mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN). První a druhé zóny, tedy nejvíce chráněné části Šumavy s největším přírodním bohatstvím, by měly pokrýt zhruba tři čtvrtiny rozlohy parku. Kolem obcí a na hranicích parku by potom měly být rozprostřeny ochranné třetí zóny. Obce by tak měly dostat možnost ekonomicky se rozvíjet.

V následujících letech chce ministerstvo podle Ambrozka dostat do vedení parku co nejvíc odborníků na ochranu přírody. Posledním bodem koncepce, který Ambrozek z materiálu zveřejněném na innternetové adrese www.env.cz vyzdvihl, je spolupráce s ochránci Bavorského lesa. Hospodaření na české straně hranic by se mělo podle něj sladit s pravidly platnými v nové části Bavorského lesa.

Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří převážně monokulturní lesy. První zóny parku, v nichž by měly být vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů, jsou na 135 lokalitách o celkové ploše asi 9000 hektarů. Kůrovcová kalamita zanechala od roku 1995 v parku na 900 hektarů holin a 1326 hektarů suchého lesa.