Orkán oživil hrozbu kůrovce: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:50

Nebezpečí pro Šumavu - Orkán Kyrill může v příštích měsících dat Šumavě další ranu. Popadané stromy jsou totiž ideálním prostředím pro rozmnození nebezpečneho kůrovce. Ochránci přírody horecne vymysleji, jak předejit kalamitě

Šumava - Třebaže dřevorubci v šumavském národním parku už vytěžili více než třetinu znicených stromu po lednovém orkánu Kyrill, nema park zdaleka vyhrano. Nakroceno má totiž k jinemu obrovskému problemu: kůrovcové kalamitě.

Ta by mohla podle šumavských těžařů vypuknout už na prelomu dubna a května. Po letech klidu, kdy v parku lýkožrout smrkovy nicil jen minimum stromu, tak lesům znovu hrozí uschnuti.

Těžba znicených stromu sice rychle pokračuje, i tak ale v parku stále leží zhruba čtyři sta tisíc kubíků popadaného dřeva.

„Pokud bych měl být opravdu velký optimista, tímto tempem se podaří následky kalamity odstranit do září,“ řekl Libor Hošek z parku.

Problem je v tom, že národní park zatím zpracovávál kalamitu po orkánu v relativne přístupných místech, kde byly velké plochy znicených stromů. Teď se dostává do nitra parku a hure přístupných míst s jednotlive popadanými stromy. Odvazení stromu, že kterých za chvíli vyletne brouk a napadne zdrave stromy, jde proto pomaleji.

Dřevorubci s těžbou pospichaji. V lesích pracuje ke čtyřem stovkam lidi. Pomoci prijeli i Slovaci a Polaci. Vytěžit musí polomy z osmdesáti procent parku, zbylou pětinu nechají správci přirozenému vývoji.

Obavy z kůrovcové kalamity už mají odborníci, lesníci i laici. „Riziko je skutečne obrovské. Upozornovali jsme na to od začátku roku, kdy se tu přehnal orkán. Park tvrdil, že si s tím příroda poradi sama, ale to není pravda. Naštěstí už i park začíná menit názor a zjistuje, že je třeba zakrocit,“ říká starostka Kašperských Hor Alena Balounova.

Hrozba kůrovce prinutila správu parku k tomu, že nabidla práci pro padesátku až osmdesátku brigadniku, kteří budou popadané stromy loupat. To by mělo zabránit, aby se do nich dal kůrovec, který pak napada i zdrave stromy v okolí.

„Radi bychom, aby nastoupilili co nejdříve. chybí nám i další desítky lidi s motorovými pilami, aby práce sly rychleji,“ řekl Hošek.

Zvazuji i chemicky postřik

Ministerstvo uvazuje i o chemickem postřiku lesu v druhé zóně parku. Odborníci totiž předpokládají, že nejuzitecnější přirozený nepřítel lýkožrouta smrkového - pestrokrovecnik mravenci, jehož larvy hubi larvy a kukly kůrovce - nebude stacit. Správa parku připravuje plán řešení kalamity. Hotovy bude zhruba do ctrnacti dnu.

Obavy o divokou přírodu na Šumavě mají i ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha. Kurovce nechtějí likvidovat chemicky. „Není to dobrý napad. Insekticidy totiž vyhubi i vsechen hmyz, třeba i velmi potřebné druhy. Spíše bych navrhoval v lokalitách, kde byly dříve smíšené lesy a nahradily je smrky, zásahnout jako v klasickem hospodářském lese a v horských oblastech ponechat vegetaci volnému vývoji přírody,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Tabulka

Likvidace polomu v tisících kubických metru

Lokalita zpracovano (zbyva)

Prášily 75 (106)

Srni 37 (55)

Modrava 24 (61)

Borova Lada 46 (65)

České Žleby 72 (49)

Stožec 51 (57)

CELKEM 305 (393)

ZDROJ: NP Šumava, stav k 26. dubnu