Zobrazení zdroje stránky Park chce kácet v přísně chráněné zóně

{{MediaBankArticle
|Title=Park chce kácet v přísně chráněné zóně
|Author=Jaroslav Nedvěd
|Date=2003-07-25
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Plzeň – Správa Národního parku Šumava se chystá znovu kácet stromy v prvních – nejpřísněji chráněných – zónách parku. Už k tomu dokonce vydala povolení. To tvrdě napadli ekologičtí aktivisté Hnutí Duha, kteří uvažují, že stromy budou bránit blokádou. Případ prověřuje ministerstvo životního prostředí. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek v minulosti prosazoval, aby kácení v prvních zónách skončilo.

„Navzdory všem odborným doporučením i rozhodnutí ministra životního prostředí se ředitel parku Ivan Žlábek rozhodl, že kácení za každou cenu povolí,“ prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Jeho členové krok správy parku považují za otevřenou rebelii proti ministru Ambrozkovi, který se rozhodl po vzoru ostatních evropských parků nekácet. „V případě, že by kácení mělo vytvořit holiny, zvažujeme, že nejvzácnější pralesovité porosty zachráníme blokádou,“ řekl Bláha.

Mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík potvrdil, že správa parku povolení kácet v prvních zónách vydala v minulém týdnu. Kantořík přitom zdůrazňuje, že kácet se mají v prvních zónách ojedinělé stromy napadené kůrovcem. „Aby se předešlo jeho rozšíření. Tam, kde je letos napadený jeden strom by za rok mohly být napadeny dva nebo čtyři stromy,“ uvedl Kantořík.

Krok správy parku mluvčí zdůvodňuje snahou zabránit opětovnému vzniku kůrovcové kalamity, která postihla Šumavu v uplynulých letech.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolina Šůlová uvedla, že ministerstvo záležitost prošetřuje. „Ministerstvo trvá na tom, že v prvním zónách by se mělo kácet jen naprosto ojediněle. Prověříme, zda se tedy skutečně bude kácet pouze ve zcela výjimečných případech,“ řekla Šůlová. Postup správy parku proti kůrovci v nejcennějších zónách Šumavy ekologičtí aktivisté dlouhodobě kritizují. „Pralesy prvních zón se v národních parcích ponechávají přirozenému vývoji. Kůrovec podobně jako lavina, vichřice nebo pády starých stromů patří mezi přírodní proměny pralesního ekosystému. Kácení ničí přírodní poměry a otevírá les větru, vznikají polomy a holiny,“ sdělil Bláha.

Mluvčí správy kritice oponuje tvrzením, že na Šumavě existuje nepřirozený, téměř výhradně smrkový les, málo odolný proti šíření kůrovce. „A pak je sporné, zda v takových nepřirozených podmínkách mohou přirozené procesy dobře fungovat,“ konstatoval Kantořík.

Hnutí Duha se proti verdiktu o kácení v prvních zónách odvolalo a konečné slovo bude patřit ministerstvu životního prostředí. Zdeněk Kantořík však upozornil, že odvolání nemá odkladný účinek. „Kácet se tedy už může. A lesník, který objeví napadený strom a nepokácí jej, tak riskuje postih,“ řekl Zdeněk Kantořík.

Řekli k záměru kácet

- Jaromír Bláha, Hnutí Duha: „Zvažujeme, že nejvzácnější porosty zachráníme blokádou.“

- Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy NP Šumava : „Chceme kácet ojedinělé stromy napadené kůrovcem.“