Park nepustí kůrovce za hranici

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:21, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Park nepustí kůrovce za hranici |Author=Aleš Pešta |Date=2000-08-19 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Ministerstvo…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Park nepustí kůrovce za hranici
Author Aleš Pešta
Date 2000-08-19
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Ministerstvo životního prostředí ČR a Správa Národního parku Šumava se v reakci na dlouhodobé obavy rakouské strany ze šíření kůrovce ze šumavského parku do rakouských příhraničních smrkových lesů rozhodly vytvořit ochranný pás podél státní hranice.

Rozhodnutí české strany ocenil předseda zemské vlády Horního Rakouska Josef Pühringer, který v Linci citoval ujištění náměstka českého ministra životního prostředí Josefa Běleho, že v zájmu snížení negativních vlivů na smrkové porosty na rakouské straně hranic má být na Šumavě mimo jiné vytvořeno 250 metrů široké ochranné pásmo a proti škůdci se bude intenzívně bojovat na ploše asi 130 hektarů. „Ochranné pásmo je vytvořeno těsně při hranici do šíře až 250 metrů. Jeho vytvoření je nutné chápat tak, že pás nebude vykácen, ale důsledně bude poražen a oloupán každý čerstvě napadený strom,“řekl v pátek Právu mluvčí parku Zdeněk Kantořík a dodal: „Rozhodnutí předcházela jednání s rakouskými kolegy. V jejich případě se nejedná o chráněný park, ale o hospodářské lesy s určitým ochranným režimem. Velká část tohoto příhraničního území patří do majetku kláštera Schlägla podle jeho představitelů je na této části lesa ekonomicky závislých zhruba padesát rodin.“Vytváření ochranného pásu ale vyvolává určité obavy u ekologů z Hnutí Duha. „Jde minimálně o dvě první zóny a řadu druhých zón. Hřeben od Trojmezné přes Plechý, Smrčinu a Hraničník je pro tuto část Šumavy klíčový. V případě většího kácení by byl do lesa vpuštěn vítr, což by přineslo tragické následky. Navíc jsou suché stromy klíčové pro další vývoj lesa,“reagoval vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha. „Už při společném česko-rakouském šetření v terénu v letošním květnu jsme uplatňovali námitky proti záměru ochranného pásma a navrhovali jsme klasické řešení finanční kompenzace,“připomněl ekologický aktivista.

Vedení národního parku ale obavy Duhy nesdílí a přílišného kácení se neobává. „V pásmu jsme již pomocí vrtulníku nakladli tzv. lapáky, tedy stromy získané z polomů, které brouka lákají víc nežli zdravé stojící stromy. Navíc zde bude postaveno dostatečné množství feromonových lapačů. Výsledkem by mělo být napadení minimálního počtu smrků,“upřesnil mluvčí šumavského parku.