Zobrazení zdroje stránky Po Šumavě létají další čtyři puštíci bělaví. Vypustili je tam zoologové

{{MediaBankArticle
|Title=Po Šumavě létají další čtyři puštíci bělaví. Vypustili je tam zoologové 
|Author=Olga Píšková
|Date=2010-08-12
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava – Čtyři mladé puštíky bělavé včera v Českých Žlebech na Volarsku a Hůrce na Železnorudsku vypustili do volné přírody zoologové ze šumavského národního parku. „Všechna čtyři mláďata jsou okroužkovaná, očipovaná a vybavená vysílačkou. Můžeme tak monitorovat například jejich pohyb a případně i smrt,“ řekl ornitolog Správy Národního parku Šumava Tomáš Lorenc.

Mladí puštíci žili až do letošního června v českých zoologických zahradách, pak byli převezeni do voliér na Šumavu. Zde se připravovali na nový život. „Od roku 1995 jsme takto vypustili i se včerejšími mláďaty 107 puštíků,“ uvedl Lorenc. Program, který se stará o návrat zvířat odchovaných v zajetí zpět do volné přírody, úspěšně pokračuje už patnáctým rokem.

Puštík bělavý je po výru velkém druhou největší sovou v Česku. Hnízdí převážně ve smíšených a listnatých lesích ve výškách 700 až 900 metrů. Živí se drobnými savci, obojživelníky, ptáky a hmyzem. Na českém území se puštíci vyskytovali už v 19. století, ale postupně vymizeli. Na vině bylo zřejmě ubývání listnatých a smíšených lesů a také neřízený lov těchto sov. Puštík byl tak v Česku považovaný za vyhynulý druh.

V 80. letech Správa Národního parku Bavorský les začala chovat puštíka v zajetí a v dalších letech vypouštěla odchovaná mláďata. Po vzniku Národního parku Šumava zahájili čeští zoologové podobný projekt také u nás.

„V současné době se velikost populace puštíka bělavého na české straně Šumavy odhaduje přibližně na patnáct až dvacet párů. Od roku 1997 je také dokladováno několik jeho vyhnízdění ve volné přírodě,“ podotkl referent odboru zoologie Správy Národního parku Šumava Luděk Bufka.