Polomů letos přibylo, tvrdí ekologové z Hnutí Duha: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:51

TISKOVÁ ZPRÁVA / Mluvčí správy CHKO Zdeněk Kantořík se ohradil proti tvrzení, že letošní pokles kůrovcem vynucených těžeb je způsoben počasím. Podle něj je tomu naopak.Vimperk - Varování odborníků, že chybný postup proti kůrovci na Šumavě bude mít za následek zničení podstatně větších ploch lesa větrem, potvrzují údaje o letošním množství polomů. Celkový objem kalamity se tedy nezmenšil. Zároveň se ukazuje, že k poklesu stavu kůrovce dochází na obou stranách hranice, a zásahy správy národního parku tedy nejsou hlavní příčinou. V nejnovější tiskové zprávě to uvádějí ekologové z Hnutí Duha. Připomínají dále, že správa parku avizovala začátkem října pokles stavu kůrovce. Na okraji ale podle nich ponechala dramatický nárůst větrné kalamity, která je přímým důsledkem kácení. "Holoseční zásahy vytvářejí holiny, jež jsou dále rozšiřovány větrem, který poráží stromy na okrajích lesa. Větrná a kůrovcová kalamita proto představují spojité nádoby. Do 11. září bylo v národním parku zpracováno 181 307 kubíků polomů, což je o 20 000 kubíků více, než za stejné období loňského roku. Přitom letošní rok byl ve srovnání s loňským málo větrný," píší ekologové. Zdůrazňují, že před holosečným kácením varovali a doporučovali cílené, diferencované zásahy proti jednotlivým ohniskům kůrovce. "Pozitivní skutečností je pokles těžby kůrovcem napadených stromů. Hlavní příčinou však není úspěšnost asanačních zásahů, nýbrž počasí. Kůrovec letos v důsledku méně příznivého počasí nestihl v nejvíce postižených oblastech vylétnout ve dvou generacích," tvrdí ekologové. Podle nich mají obdobné poznatky také správci Národního parku Bavorský les, kteří v tzv. jádrové zóně proti kůrovci nezasahují a přesto tam letos došlo k poklesu jeho výskytu. Správa Národního parku Šumava považuje hodnocení ekologů za účelový a skutečnosti neodpovídající výklad. "Při vichřici loni 26. prosince padlo zhruba 85 tisíc kubíků polomů. Největší škody se přitom projevily roztroušeně téměř po celém území parku a nejvíce dokonce v údolích řek. V průběhu zimy se pak přidaly i sněhové zlomy. Letos v dubnu až srpnu se přes národní park přehnalo přes 20 bouří doprovázených větrem, při kterých roztroušeně v porostech padly další stromy. Nejvíce zpracovaných polomů evidujeme k 16. říjnu na lesních správách Stožec, České Žleby a Plešný. Přitom přes 90 procent kůrovcové kalamity je soustředěno na lesních správách Modrava, Kvilda a Srní. Tvrzení Hnutí Duha o přímé souvislosti polomů s kůrovcovou kalamitou tedy není pravdivé," reagoval mluvčí správy Zdeněk Kantořík. Ohradil se proti tvrzení, že letošní pokles kůrovcem vynucených těžeb je způsoben počasím. Podle něj je tomu naopak: "První rojení bylo letos o tři týdny dříve a druhá generace měla podstatně víc času na vývoj. Přesto se podařilo správě parku snížit stav ve druhých zónách na 55 procent loňské skutečnosti a v prvních zónách na 51 procent. Srovnání s jádrovou zónou v Bavorském lese hraničí se základní neznalostí problému nebo s úmyslným podváděním veřejnosti. V jádrové zóně mají sousedé zhruba 3000 hektarů suchého stromového patra lesa, kde brouk nemá už téměř žádnou potravu a logicky výrazně ubývá. Na tyto části pak navazují převážně smíšené bukové porosty, kde nebezpečí nehrozí. Na naší straně hranice naopak na rozsáhlé bezzásahové území navazují desítky tisíc hektarů smrkových monokultur, kde je nutné rychlý rozpad porostů způsobený kůrovcem zastavit. Kantořík upozornil, že Hnutí Duha naopak opomnělo zmínit Trojmeznou, kde loni mimo jiných i autor tiskové zprávy, vedoucí lesního programu Duhy Jaromír Bláha, organizoval blokádu ekologických aktivistů. "Jak ukázalo podrobné šetření, zvýšilo se napadení této oblasti více než dvakrát. Za tento stav nesou vyzyvatelé k blokádě přinejmenším morální odpovědnost," zdůraznil.