Zobrazení zdroje stránky Poznejte Šumavu z lodi i z kola

{{MediaBankArticle
|Title=Poznejte Šumavu z lodi i z kola
|Author=denik.cz
|Date=2009-09-07
|Source=denik.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Přejít všechny šumavské vrcholy a hvozdy během několika dní je nadlidský úkol. Chráněná krajinná oblast Šumava zabírá plochu více než 944 kilometrů čtverečních a šumavský horský masiv se podél české hranice táhne v délce 125 kilometrů.

K nejatraktivnějším patří oblast Národního parku Šumava, který je se svou rozlohou 685,2 kilometru čtverečného vůbec největší v celé střední Evropě. K oblíbeným výletním cílům patří Plešné jezero v oblasti takzvaného trojmezí – hranice mezi českou republikou, Rakouskem a Německem.

Pralesem k nejvyššímu vrcholu

I přesto, že Plešné jezero leží ve výšce 1090 metrů nad mořem, dojedete k němu snadno i na kole. Turistické cesty totiž začínají ve výšce přes 800 metrů nad mořem, takže se nemusíte bát přílišného převýšení. Za námahu stojí i výšlap na nejvyšší vrchol na české straně Šumavy Plechý do výšky 1378 metrů, na který se dostanete od hladiny Plešného jezera třeba po pralesní stezce. Zhruba dva a půl kilometru dlouhá, a tak trochu strašidelná cesta mezi bujnou vegetací seznámí zvědavého turistu s tajemstvím nezvykle vyhlížejícího lesa. Například s tím, že kůrovec a další okem jen těžko viditelní živočichové se zde nepovažují za škůdce, ale za přirozené pomocníky při obnově lesa. Čas od času je však kvůli bezpečnosti zásah lidské ruky nezbytný.

„Zážitková trasa nazvaná Duch pralesa byla od června do 4. srpna zavřena kvůli vichřici, která poničila stromy. Ty se musely odstranit,“ říká tisková referentka ze Správy Národní parku (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava Jana Zvettlerová. Na místa, do kterých je vstup povolen jen na vlastní nebezpečí, upozorňují turisty výstražné cedule. Během výšlapu hustým lesním porostem se vám postupně otevře výhled na jezero a Jezerní stěnu a na táhlé šumavské hřebeny. Pod vrcholem si můžete prohlédnout také pomník šumavského básníka Adalberta Stiftera, který zde má i svou stezku. Na zpáteční cestě můžete minout Plešné jezero a sejít na Rakouskou cestu až ke Koňskému potoku, kde na vás čeká zajímavá technická památka – starý plavební kanál.

Schwarzenberský kanál

Pod vrcholem Plechý se táhne několik desítek kilometrů dlouhý Schwarzenberský kanál, který od konce 18. století sloužil k přepravě dřeva z jinak nedostupných šumavských lesů. Celou oblast protínají naučné stezky a cyklotrasy nenáročným terénem, které hojně využívají i rodiny s malými dětmi.

K zajímavým místům patří například křížení kanálu s Jezerním potokem, kde stojí kaplička knížecího inženýra Josefa Rosenauera, který v roce 1775 přišel s návrhem na založení plavebního kanálu. Stavba, které se účastnilo kolem 1200 mužů, spojila povodí hlavních evropských řek – Vltavy a Dunaje, a tak vytvořila vodní obchodní cestu ze Šumavy až do Vídně. Patent na plavení dřeva získal kníže Schwarzenberk, po kterém je kanál o délce 51,5 kilometru pojmenován.

Podél kanálu můžete dojít i k Jelennímu jezírku, Rosenauerově nádrži nebo k nádrži Říjiště, které sloužily k regulaci vody, nebo si prohlédnout další důmyslné stavby — stavidla, propustě či můstky. U rozcestníku na Jeleních vrchách najdete Dolní portál „nového“ kanálu, který ve dvacátých letech minulého století navázal na původní Rosenauerův projekt, byl kvůli nebezpečí zřícení zbourán a nově postaven v roce 1980. Ačkoliv plavení dřeva po Schwarzenberském kanále skončilo již v roce 1916, kdy tento způsob dopravy dřeva již zcela nahradila železnice, ukázky náročné dopravy můžete sledovat i nyní, a to hned několikrát za rok. Na letošní poslední plavení dřeva můžete vyrazit 19. září na česko-rakouskou hranici u potoka Ježová – Iglbach. „Dřevo se bude plavit z Rakouska do Čech. Všude jinde je to naopak,“ říká plavební ředitel a manažer projektu Hynek Hladík.

Kromě ukázek plavení dřeva také uvidíte, jak se kdysi pracovalo v lese. „Můžete zde vidět dobově oblečení robotníci, kteří budou kácet strom ručním nářadím za pomocí pily, sekery a klínů a pak jej odvětví a odkorní. Návštěvníci se dozvědí i něco o historii a současnosti kanálu,“ doplňuje Hladík. Před hlavním programem vystoupí české a rakouské folklorní soubory, rakouská dechová skupina a rakouští trubači. „Za polínky popluje symbolicky plavební věnec, který uzavře letošní plavební sezonu,“ dodává Hladík. Plavení dřeva na Schwarzenberském kanále se průběžně konají celkem na třech místech, poslední zářijová akce v Ježové začne ve dvanácti hodin.

Přes Národní park po Vltavě

Řadu možností k nejrůznějším aktivitám nabízí přehradní nádrž Lipno, které je svou rozlohou zhruba 49 kilometrů čtverečních největší vodní plochou v republice. Přehrada vznikla přehrazením Vltavy v letech 1952–1959. O jejích rozměrech se můžete přesvědčit během výletní plavby na parníku, který kotví v Lipně nad Vltavou a Frymburku.

Z paluby lodi se můžete pokochat nádherným výhledem na šumavské lesy, nad kterými se do výšky tyčí nejvyšší český hrad – Vítkův kámen (1035 m), pozorovat můžete přilehlé vesničky s početnými kempy a břehy hemžící se turisty a rybáři. Na zhruba dvouhodinovou plavbu se můžete vydat každoročně od začátku května do konce října. „Od 15. září jsou ale plavby už jen na objednávku, takže je lepší zavolat předem,“ říká Jindřich Bouchal z přístavu v Lipně nad Vltavou. „Turisté se ale mohou přidat k objednané skupině přímo na místě, pokud není naplněná kapacita,“ doplňuje.

Pokud vás neláká masová turistika na velké lodi, a přece chcete zůstat na vodě, můžete zkusit splout horní úsek Vltavy nad Lipnem. Při plavbě ze Soumarského mostu do Pěkné, kde lidskou civilizaci připomíná jen občasné houkání vlaků, se můžete nechat unášet proudem vlnící se řeky po podvodních loukách z lakušníku vzplývavého a stolístku střídavokvětého, nad kterým občas přelétne Motýlice obecná či Šidélko brvonohé.

Zhruba dvacetikilometrový vodácký výlet, který zvládnou i úplní začátečníci, můžete uskutečnit až do koce října. Před vyplutím se ale musíte zaregistrovat u Správy NP a CHKO Šumava a zaplatit poplatek – za dospělého sto korun, za dítě od šesti do patnácti let padesát korun, děti do šesti let mohou plout zdarma. Potřebné informace o registraci najdete na internetových stránkách Národního parku Šumava. Navazující úsek z Pěkné do Nové Peci je zdarma.www.schw-kan.com