První zóny NP Šumava před definitivním zánikem?: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:51

Veronica 2000, 2

Je tomu právě rok, kdy náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava ing. Zatloukal přišel s receptem, jak "uzdravit" 1. zóny od napadení kůrovcem. Vycházel přitom z jakési analogie s potíráním epidemiologických chorob: pokud se - podle něj - provede účinný zásah, jímž se během jediné sezóny ve všech napadených prvních zónách odstraní aktivní kůrovcové stromy, bude nebezpečí kůrovce navždy zažehnáno a bude možné dát průchod tolik diskutovaným samořídícím procesům. Na základě této argumentace, velice detailně propracované, se k takové představě - především na základě přesvědčování velmi omezeného počtu poradců, bohužel postrádajících jak vědomí o principech ochrany přírody, tak i elementární ekologické vzdělání - přiklonil i ministr Kužvart a dal tak zelenou stanovisku MŽP, doporučujícímu kácení a další zásahy v 1. zónách. Ty byly potom skutečně realizovány a vyvolaly i známou blokádu jedné ze dvou nejcennějších lokalit národního parku včetně všech souvisejících reakcí.

Koncem února předložila Správa NP Šumava na MŽP v Praze žádost o odsouhlasení dalšího kola zásahů v prvních zónách, rozšířenou ve srovnání s rokem 1999 o dalších 260 ha. Co to ve skutečnosti dokládá? Nejen smrtelné a možná definitivní ohrožení lesních ekosystémů v 1. zóně, ale především to, že Zatloukalova koncepce - jak bylo ostatně evidentní již loni - naprosto zklamala. Důvod je prostý: použijeme-li uvedenou medicínskou analogii, zvolený postup bude účinný, eliminujeme-li všechny nositele "epidemie" - za předpokladu, že v okolí žádní nejsou. Kdyby tedy v NPŠ byly "nemocné" 1. zóny obklopené zdravými porosty, mohla by být terapie úspěšná (pomineme-li, že smyslem národních parků vůbec není mít v nich "zdravé" porosty). Bohužel, 1. zóny jsou obklopeny zónami druhými, které jsou kůrovcem napadeny v takovém rozsahu, že kalamita je zde nezvládnutelná. Celkem logicky tedy musí neustále docházet k "reinfikaci" "vyléčených" 1. zón, a to až do úplného konce - vzniku holin na místech nejcennějších porostů a tedy i zániku jednoho z nejvýznamnějších fenoménů, pro něž byl NPŠ vyhlášen. Ačkoli je tedy kolaps Zatloukalovy koncepce evidentní, je zrovna tak evidentní, že stanovisko MŽP bude opět souhlasné.

Je tedy Šumava ztracena? Teoreticky ještě ne. Médiím často uniká, že o zásazích v 1. zónách nerozhoduje MŽP, ale útvar státní správy SNP (?). Ten je správním orgánem a před vydáním rozhodnutí je ze zákona povinen zjistit skutečný a úplný stav věci. Stanovisko MŽP je pouze jedním z mnoha stanovisek účastníků řízení i dotčených orgánů státní správy. Pokud bude útvar státní správy chtít - a moci - rozhodovat v souladu se zákonem, nebude moci přehlédnout, že loňská žádost byla zdůvodňována právě jednorázovým, všespasitelným zásahem. Jistě bude mít k dispozici podrobný rozbor úspěšnosti loňského zásahu, a to i se započtením faktu, že lesníci zasahovali nad rámec vydaného rozhodnutí. Tvrdíme-li, že jsme právním státem, potom chci věřit, že na správní orgán nebude vyvíjen žádný nátlak a že mu bude umožněno rozhodnout tak, aby Národní park Šumava neztratil důvod své další existence. Neboť bez ohledu na různost názorů se skutečně ekologicky vzdělaní lesníci shodují na jednom: při pokračování Zatloukalovy koncepce budou 1. zóny do 5 let naprostým bezlesím.