Reakce Hnutí Duha na článek Zdeňka Kantoříka Nedám se a nedám Šumavu (Rozhled 9/2001)

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:31, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Reakce Hnutí Duha na článek Zdeňka Kantoříka Nedám se a nedám Šumavu (Rozhled 9/2001) |Author=Hnutí Duha |Date=2001 |So…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Reakce Hnutí Duha na článek Zdeňka Kantoříka Nedám se a nedám Šumavu (Rozhled 9/2001)
Author Hnutí Duha
Date 2001
Source
Genre tisk
Respondent

Mluvčí národního parku Zdeněk Kantořík opakovaně podsouvá Hnutí DUHA myšlenky a skutky, které nikdy nemělo a neučinilo.

Posledním příkladem je článek Nedám se a nedám Šumavu (Rozhled 9/2001), kde kritizuje návrh Hnutí DUHA na oddělení výkonu hospodářských činností od managementu parku formou o.p.s. Čtenář se mimo jiného dočte, že: „Vedle základního problému s vložením majetku do o.p.s – tj. vložením velkoplošně chráněného území obrovské hodnoty státem... jde o skrytý tunel do národního parku toho nejtěžšího možného kalibru... Překvapivý obrat u lidí, kteří se navenek tváří jako ekologičtí fundamentalisté. Možná nejde, o obrat možná nejde o ekologické fundamentalisty.“

Tak za prvé: Hnutí DUHA se nikdy netvářilo jako ekologičtí fundamentalisté. Domníváme se, že česká veřejnost má nárok na čistý vzduch a řeky, pestrou krajinu či potraviny bez toxických látek stejně jako naši evropští sousedé. Proto navrhujeme a prosazujeme zákony i další řešení, která omezí znečištění, zvýši recyklaci a podpoří moderní technologie nebo chrání přírodní bohatství. Třeba v případě národního parku prosazujeme takovou legislativu, jež zajistí ochranu přírody na mezinárodni úrovni i prosperitu šumavských obcí.

Ale jde především o samotný argument pana Kantoříka. Jeho výroky lze ovšem jen obtížně klasifikovat jinak než jako lež. Letmým pohledem do návrhu, který Hnutí DUHA připravilo společně s Ekologickým právním servisem a sdružením Horní Otava, každý čtenář zjistí, že se o tunel do národního parku nejedná. Žádné velkoplošné chráněné území se do majetku o.p.s nevkládá – dokonce i obslužné budovy zůstávají v majetku státu. Nemluvě o pozemcích. Návrh má zajistit důslednou ochranu šumavské přírody a to, že rozhodování správy parku, hospodaření a jeho kontrola budou plně transparentní.

Pro tvrzení pana Kantoříka se nabízejí dvě vysvětlení, jedno horší než druhé. Možnost první – pan Kantořík návrh nečetl a jeho obsah si vymýšlí, aby čtenáře přesvědčil o nekalých záměrech svých oponentů. Vysvětlení druhé – návrh četl a přesto si vymýšlí, aby čtenáře přesvědčil o nekalých záměrech svých oponentů. Pro státního úředníka to opravdu není dobré vysvědčení.