Státní úředníci zaspali: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:51

O chráncům přírody ve státních službách vstaly hrůzou vlasy na hlavě: parlament rozhodl, že se lesy na území národních parků, které byly znárodněny po roce 1948, navrátí obcím. Je to počátek konce parků, hrozí se ochranáři. Za hranicemi se naopak pozemky vykupují, aby parky vznikly nebo se rozšířily, jen u nás zase jdeme proti proudu. A radnicím bude záležet především na tom, aby zaplnily obecní pokladny a ochrana přírody bude na vedlejší koleji. Už teď slyšíme zvuk nastartované motorové pily! Možná, že to skutečně hrozí. Pokud ano, jsou tu státní úředníci, aby důsledně ohlídali dodržování zákona, který je v národních parcích zvláště přísný. A za porušení zákona se ve spořádaných zemích chodí i do vězení. Druhou možností o níž úředníci nemluví je, že se obce budou o lesy starat vzorově. To ukáže teprve čas. Co je však jasné už dnes: když se státní úředníci chtěli vyhnout případným komplikacím, dohadování, sporům se staronovými majiteli lesních pozemků, měli dost času na to, aby takové situaci zabránili. Pokud si státní správa chtěla ponechat absolutní právo nad veškerým majetkem v národních parcích, měla už dávno prosadit, aby se obcím vrátily "náhradní" pozemky mimo území parku. Radnice se několik let cítily právem poškozeny. Stát jim nejprve sebere lesy, některým obcím (mimo park) je po čtyřiceti letech vrátí, a ostatním (v parku) nikoli. Varování přišlo několik, ale jako by zůstala nevyslyšena. Obce se dvakrát pokusily v parlamentu prosadit navrácení ukradeného majetku. Teprve na potřetí se jim podařilo přesvědčit dostatečný počet poslanců a senátorů. Státní úředníci však stále mají šanci lesy v parku vyměnit za lesy mimo park. Ostatně některé radnice tuto možnost určitě uvítají. Pravidla pro hospodaření s lesy jsou v národních parcích tak svazující, že zejména pro malé obce s nevelkými rozlohami lesů bude výhodnější, když dostanou pozemky v "klidné" zóně mimo přísně chráněná území.