Zobrazení zdroje stránky Stanovisko k dnešní tiskové zprávě Hnutí Duha nazvané „Šumavská kalamita neklesá, roste, může za to vítr“

{{MediaBankArticle
|Title=Stanovisko k dnešní tiskové zprávě Hnutí Duha nazvané „Šumavská kalamita neklesá, roste, může za to vítr“
|Author=Zdeněk Kantořík
|Date=2000-10-17
|Source=TZ NPŠ
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Správa NP Šumava považuje takové hodnocení vývoje za účelový výklad, který neodpovídá skutečnosti. K polomům: jen za jediný den – při vánoční vichřici 26. 12. 1999, (její zpracování se projevilo v letošních číslech), padlo na území NP Šumava zhruba 85.000m3polomů. Největší škody se přitom projevily roztroušeně téměř po celém území parku a nejvíce dokonce v údolích řek (např. údolí Vltavy z Kvildy na Františkov – viz též tisková zpráva o kvalifikovaném odhadu polomů ze dne 10. 1. 2000). V průběhu zimy se pak přidaly i sněhové zlomy – zima byla bohatá na sníh, smrky se zatíženou korunou a mělkým kořenovým systémem jsou podstatně náchylnější i při slabším větru. V období duben – srpen 2000 se přes NP Šumava přehnalo přes 20 bouří doprovázených větrem, při kterých roztroušeně v porostech padly další stromy. Pokud jde o statistiku podle jednotlivých lesních správ – nejvíce zpracovaných polomů evidujeme k 16. 10. 2000 na LS Stožec (45.365 m3), LS České Žleby (30.681 m3), a LS Plešný (27.317 m3). Přitom přes 90% kůrovcové kalamity je soustředěno na jiných třech správách – LS Modrava (polom 4.738 m3), LS Kvilda (polom 6.922 m3), a LS Srní (polom 4.266m3). Tvrzení Hnutí Duha o přímé souvislosti polomů s kůrovcovou kalamitou tedy není pravdivé.

Větrné polomy nejsou nic příjemného a na Šumavě nic výjimečného: ve 20. století bylo v tomto území už přes 70 vichřic, nejvážnější v roce 1984, jejíž následky byly zpracovávány několik let. V sedmiletém období, od r. 1984 – 1990 je evidováno téměř 1,5 mil. kubíků zpracovaných polomů, v období 1991 – 1999 celkem 723.500 m3.

Nelze souhlasit ani s tím, že letošní pokles kůrovcem vynucených těžeb je způsoben počasím… Naopak. První rojení bylo letos o 3 týdny dříve (už kolem 20. dubna) a druhá generace měla podstatně víc času na vývoj (vzpomeňte si např. na extrémní srpnové teploty). Přesto se podařilo správě parku snížit stav ve II. zónách na 55% loňské skutečnosti, v I. zónách na 51%. Srovnání autora s jádrovou zónou sousedního NP Bavorský les hraničí se základní neznalostí problému nebo s úmyslným podváděním veřejnosti. V jádrové zóně mají sousedé zhruba 3.000 hektarů suchého stromového patra lesa, kde brouk nemá už téměř žádnou potravu a logicky výrazně ubývá. Na tyto části pak navazují převážně smíšené bukové porosty, kde nebezpečí nehrozí. Na naší straně hranice naopak na rozsáhlé bezzásahové území (1.325 ha) navazují desítky tisíc hektarů smrkových monokultur, kde je nutné rychlý rozpad porostů způsobený kůrovcem zastavit (bohužel i za cenu vzniklých holin).

Hnutí Duha naopak ve své hodnotící zprávě opomnělo Trojmeznou, kde loni mj. i autor dnešní tiskové zprávy pan Bláha organizoval blokádu ekologických aktivistů. Jak ukázalo podrobné šetření (26. 9. 2000), zvýšilo se napadení této oblasti více než dvakrát (2,3x). Za tento stav nesou vyzývatelé k blokádě přinejmenším morální odpovědnost.

Srdečně Vás zdraví

Zdeněk Kantořík

tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava