Stráský: S kůrovcem je třeba bojovat všemi prostředky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:49

,

Praha - Kůrovec je uhlavním nepřítelem lesa a je povinnosti s tímto škůdcem bojovat všemi osvedcenými prostředky, prohlásil dnes předseda Rady Národního parku Šumava a nekdejsi federalni premiér Jan Stráský. Uvedl to při veřejném slyšení v senátu, které bylo venovano rizikum kůrovcové kalamity po lednovém orkánu Kyrill v šumavském parku. Většina účastniku téměř osmihodinového slyšení Straského názor podporila, odpurce vykácení stromu zasazených kůrovcem ale nepřesvědcil.

„Je třeba povazovat boj s kůrovcem všemi osvedcenými cestami prinejmensim do doby, kdy především lidskými zásahy šumavský les nabude dostatecne sebeobranné sily, za základní povinnost vsech, kteří o lese, přírodě i její ochraně na Šumavě rozhoduji,“ prohlásil Stráský. Postavil se také za zlepsení informovanosti a dialogu o planech správy parku. Nový ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí to slibil. Nový plán péče o park podle něj nevznikne bez diskuse se všemi partnery v regionu. Odmitl také obavy z rozšiřování zóny, kde by se proti kůrovci nezasáhovalo. „Zadne bezhlave zvetsovani vymery území ponecháneho samovolnému vývoji se nekona, ani ho v současne době správa národního parku nepřipravuje,“ uvedl.

Předsedkyne Výboru obcí Národního parku Šumava Stanislava Barantálová si postezovala na to, že správa parku nerespektuje připomínky obci. Podle ní v parku začala reforma, která „nijak neřeší ani nezohledňuje souziti ochrany přírody s podmínkami života obci a šumavského venkova“. Exministr životního prostředí a místostarosta Horské Kvildy František Benda podotkl, že národní parky nejsou vojenskými ujezdy. Orgány ochrany přírody jsou podle něj povinny se s obcemi v parku dohodnout na strategických krocich, například plánu péče o park nebo změně zón, avšak regulerni procesy jsou nahrazovany správními rozhodnutími a ministerskými příkazy.

Obce se odvolaly proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které chce polomy po lednovém orkánu zlikvidovat z 80 procent a postupně scelit bezzásahové první zóny. Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) dnes uvedl, že rozhodovani o jednotlivých zasazich je odborna záležitost, která přísluši správě parku a ministerstvu. Diskuse s obcemi by se podle něj měly více soustředit na rozvoj šetrne turistiky.

Mistopředseda senátu Petr Pithart (KDU-CSL) výzval ke změně pravidel řízení národního parku, aby bylo možné prijimana řešení včas korigovat, pokud se ukazou jako chybna. „Není možné, abychom resili problémy souziti člověka s přírodou podle toho, kdo je právě předsedou vlády, ministrem životního prostředí či ředitelem Národního parku Šumava,“ uvedl Pithart. Podotkl, že po každé větrné kalamitě, jejiz důsledky nebyly včas zpracovany, přicházi kalamita kůrovcová. „Naopak po včas zpracované větrné kalamitě se zatím kůrovec nikdy kriticky nepremnozil,“ podotkl. Bursík naopak uvedl, že zkušenosti z národního parku na bavorské straně Šumavy potvrzuji, že „obnovujíci se zdravy les pod uschlými stromy je pro další vyvoj krajiny rozhodne lepší než puste holiny vznikle při kácení stromu kvůli kůrovci“.

Lednová vichřice v šumavském parku pokacela přes 803.000 krychlových metrů dřeva, zpracovana byla téměř polovina. Příčinami jsou podle ministra převažující smrkové lesy, plosne kácení kvůli kůrovci, mirna zima či zdravotni stav lesu.