Zobrazení zdroje stránky Tisková konference Miloše Zemana v Senátu: Potrestat viníky a zastavit ničení lesů v NP Šumava

{{MediaBankArticle
|Title=Tisková konference Miloše Zemana v Senátu: Potrestat viníky a zastavit ničení lesů v NP Šumava
|Author=sumava21.cz
|Date=2009-05-12
|Source=sumava21.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Vystoupení J. Stráského, T. Jirsy, I. Viceny, představitelů Svazu obcí Národního parku Šumava a občanského sdružení Zachraňme Šumavu, JUDr. Miroslava Kříženeckého, M. Grégra a některých zastupitelů šumavských obcí.

Expremiér Miloš Zeman uspořádal 12. května 2009 v budově senátu tiskovou konferenci, na níž zveřejnil svůj otevřený dopis předsedům Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, prezidentovi ČR a předsedovi vlády ČR a oznámil svůj úmysl podat trestní oznámení na exministra životního prostředí Martina Bursíka a ředitele NP Šumava Františka Krejčího kvůli mnohamiliardovým škodám způsobeným na lesích NP Šumava. Miloš Zeman předal přítomným novinářům i úplný televizní záznam pořízený TV PRIMA z paluby vrtulníku, ze kterého si 2. dubna tohoto roku podrobně prohlédl zničené oblasti Šumavského národního parku.

Na tiskové konferenci vystoupili mimo jiné předseda Rady Národního parku Šumava Jan Stráský, jihočeský senátor Tomáš Jirsa, soudní znalec Ivo Vicena, odborník na problematiku šumavských lesů a člen o. s. Šumava 21, představitelé Svazu obcí Národního parku Šumava a občanského sdružení Zachraňme Šumavu. JUDr. Miroslav Kříženecký předložil novinářům rozbor právní a hmotné odpovědnosti představitelů ministerstva životního prostředí a Správy NP Šumava, kteří svojí nečinností a nepodloženými experimenty způsobili nebývalou přírodní katastrofu a rozsáhlé škody na státním majetku. Podle slov moderátora konference Miroslava Grégra vstoupil Miloš Zeman zpátky do veřejného života, když souhlasil se vznikem sdružení Přátel Miloše Zemana a zavázal se, že bude zaujímat stanoviska nejen k věcem politickým, ale i veřejným. Jedním z těchto témat je právě situace v NP Šumava. Se stavem šumavských lesů se expremiér seznámil při své návštěvě na Lipensku ve dnech 1. –3. dubna 2009, kam byl pozván místím sdružením Přátel Miloše Zemana. Besedy s představiteli obcí, občany, podnikateli, pracovníky v lesním hospodářství i se zástupci rakouské strany potvrdily, že nejpalčivějším problémem regionu je právě otázka kůrovcové kalamity v lesích NP Šumava. Miloš Zeman i jeho doprovod se svým podpisem připojil k petici Zachraňme Šumavu a začal připravovat další kroky k zastavení ničení lesů v národním parku. Podle Zemana se obce na území parku nemohou rozvíjet kvůli zhoršování životního prostředí i kvůli administrativním překážkám, které správa parku staví vůči rozvoji podnikání v obcích. Mnoho lidí také kvůli zřízení parku přišlo o práci v oblasti těžby a zpracování dřeva a přes prvotní sliby jim park jiná pracovní místa či uplatnění v oblasti cestovního ruchu nenabídl. Miloš Zeman navštívil mj. i Lipno nad Vltavou, kde vyrostl rekreační areál s loděnicí, bazénem a ubytovacími kapacitami, ale i lyžařské středisko. „Zeptal jsem se starosty, jak to, že se jeho obec tak rozvíjí. Řekl, že je to proto, že tam není národní park,“ uvedl Miloš Zeman. Na tiskové konferenci Miloš Zeman prohlásil, že by se národní park měl zrušit. „Z hlediska legislativy tomu nic nebrání, park může zrušit vláda svým nařízením,“ upřesnil. „Jsem přesvědčen, že Vojenské lesy, které už dnes hospodaří bezkůrovcovým systémem, by byly daleko lepším hospodářem, než podle mého názoru doslova zločinné vedení NP Šumava, které kryto ministerstvem životního prostředí dělá nezodpovědné experimenty jak na šumavské přírodě, tak na šumavských obyvatelích.“ Podle senátora Tomáše Jirsy je tento radikální názor Miloše Zemana přirozenou reakcí na extrémně radikální až fundamentalistický názor, který panuje na vedení NP Šumava –že se v národním parku nesmí kácet a zasahovat proti kůrovci. „Mám-li si vybrat mezi sežranou a suchou Šumavou, a nebo zrušením národního parku, pak má pan expremiér pravdu –radikální řešení jako odpověď na radikální řešení,“ řekl Jirsa. „Ale já věřím, že k tomu nedojde, že stačí zbavit vedení ty lidi, kteří chtějí mít na Šumavě divočinu amerického či kanadského typu a kterým lidi na Šumavě pak vadí, včetně návštěvníků, protože v divočině pak my nemáme co dělat,“ dodal. Podle něj však byla tisková konference svolána především kvůli zastavení panující demagogie zastánců bezzásahovosti, nikoliv kvůli zrušení parku. Předseda Svazu obcí NP Šumava František Nykles i další představitelé obcí na konferenci potvrdili, že zrušit park není jejich cílem, ale že chtějí park, který bude také užitečný pro obyvatele, kteří v něm žijí. „I člověk je chráněný živočich a má být chráněn přinejmenším tak, jako datlík tříprstý, za jehož záchranu se přimlouval ministr Bursík, nic nedbaje toho, že homo sapiens trpí,“ podpořil názory starostů svým tradičním závěrečným bonmotem Miloš Zeman. Kromě otevřeného dopisu připravuje Miloš Zeman také trestní oznámení na ministra Bursíka a ředitele parku Krejčího. Podle právníka Miroslava Kříženeckého nejednal Bursík v souladu se zákonem, když zrušil pokutu České inspekce životního prostředí, kterou udělila parku za nezasahování proti kůrovci v zónách, kde se ze zákona zasahovat musí. „Rozhodování ministra musí být v souladu se zákonem a s potřebami společnosti,“ podotkl Kříženecký. Kromě trestní odpovědnosti představitelů vedení parku a ministerstva životního prostředí je podle něj dalším vážným tématem poškozování práv občanů, kteří žijí na území parku, ať už se jedná o škody na životním prostředí, na zdraví či omezování podnikání. „Jsem zvědav, co nastane, až se občané žijící v této lokalitě začnou v důsledku nezákonných nebo nesprávných úředních postupů domáhat náhrad škody, až začnou podávat žaloby na český stát,“ uvedl s tím, že jeho českobudějovická kancelář je ochotna občanům v těchto záležitostech pomoci. „Odborníci vyčíslili škody na životním prostředí v NP Šumava v důsledků nezasahování proti kůrovci, již na mnohamiliardové částky. Nejde jen o samotné škody na přírodě, ale i o zatěžování kapes daňových poplatníků,“ dodal Kříženecký.

Expremiér Jan Stráský, současný předseda Klubu českých turistů a předseda Rady NP Šumava, zdůraznil, že situace v NP Šumava není jen problém lidí žijících na území parku a v jeho okolí. „Na Šumavě žiji a pociťuji obrovské zklamání, že člověk svým rozhodnutím bez jakéhokoliv zisku, který z toho má, ničí Šumavu obrovskou rychlostí, s důsledky, které nikdo neumí časově určit,“ řekl. „V radě národního parku máme dvacet vědců a nedohodneme se, jak velká škoda vznikne. Je to problém rychlosti a plochy, na které bude prováděn tento experiment. Pan expremiér řekl, že to bude nula, možná že se dohodneme, že to bude pět, ale nebude to těch 69 tisíc hektarů, jako je to teď.“ Podle Stráského Šumava podle žádných kritérií nesplňuje představu parku, což vytváří krizovou střetovou situaci, kdy jedna strana netrpělivě chce ze Šumavy park udělat, ale daří se jí to tak, že vznikají nekonečné holiny, a druhá strana útočí na to, aby se volilo rozumné tempo, kterým se dá tento proces absolvovat. „Vše je umocněno tím, že se určitá část lidí domnívá, že ve střední Evropě má být divočina,“ podotkl Stráský. „Já jako romantický turista říkám, že ano, ale musí to být kousek, musí to být zahrádka, musí to být ukázka. Když chci vidět divočinu, tak pojedu na Amazonku, jako jsem to udělal loni . Ukázka tu může být, ale nesmí mít rozměr Šumavy.“ Podle Stráského má sice vedení parku plnou pusu bezzásadových území, „ale na druhou stranu má plné školky sazenic a buduje další školky, neboť si uvědomuje, že jej situace přinutí, aby hledal nápravu výsadbou těchto stromků. Ale podstatná část lesů, kdyby byla řízena lesnickým způsobem, nemusela padnout.“

Představitelé obcí kritizovali zejména způsob, jak s nimi vedení parku komunikuje, a také omezování podnikatelských záměrů a dalších aktivit na území parku. Například místostarostka Nové Pece Milena Fudyová hovořila o možnostech výstavby lanovky na Hraničník. Lanová dráha by spojila obec s lyžařských areálem na rakouské straně a znamenala by velký přínos pro rozvoj obce v oblasti cestovního ruchu. Podle představitelů obce je takové řešení mnohem ekologičtější než doprava českých lyžařů do střediska Hochfich po silnici na pravé straně Lipna před hraniční přechod Zvonková, kam v zimě míří kolony osobních aut i autobusů. „Naše obec byla do 2. světové války střediskem zimních sportů se sjezdovkami i skokanským můstkem. Šumava byla tehdy zelená a byl tu život,“ podotkla Fudyová. V Nové Peci klesl počet obyvatel od roku 1989 o 35 %, v místní škole je nyní pouze 17 žáků a hrozí jí v budoucnu uzavření. Příčinou je ztráta pracovních míst v oblasti zpracování dřeva, která park i přes své sliby nedokázal nahradit. Starostka Stožce Zdeňka Lelková uvedla, že park nebere ohled na připomínky obcí. „My musíme mít souhlas ke všemu, co děláme, od parku jako od příslušeného orgánu ochrany přírody. Oni dělají vše, co chtějí, aniž by měli souhlas obcí,“ uvedla. Podle vedení parku obvykle pouze přednese zástupcům obcí své řešení, jejich připomínky ignoruje a věc prohlásí za projednanou. Jak zdůraznila, obce chtějí park, ale takový, aby z něj měly také profit a aby už nevznikaly další škody na lesích. Předseda svazu obcí NP Šumava se pozastavil nad negativné reakcí vedení parku na petici Zachraňme Šumavu a doprovodnou putovní výstavu fotografií. „Netušil jsem, že petice, která požaduje pouze dodržování zákonů v tomto demokratickém státě, může být brána jako solanka, demagogická a dryáčnická záležitost. Já jako její garant jsem byl osočen, že by se o mou činnost měl zajímat výkonný výbor rady národního parku,“ popsal reakci vedení parku. „To mi připomíná dobu dávno minulou. Je to velice smutné, když představitel vědecké části společnosti, která dnes řídí národní park, se vyjádří v tom smyslu, že kdo nepochopí jejich teorii, je v postatě omezený,“ dodal. Podle něj je dobré park zachovat, ale je třeba věnovat obyvatelům stejnou péči, jako je věnována přírodě.