Tisková zpráva Regionální rozvojové agentury Šumava o.p.s. a Správy NP a CHKO Šumava

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 06:33, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Tisková zpráva Regionální rozvojové agentury Šumava o.p.s. a Správy NP a CHKO Šumava |Author=Pavel Baroch |Date=2008-12-1…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Tisková zpráva Regionální rozvojové agentury Šumava o.p.s. a Správy NP a CHKO Šumava
Author Pavel Baroch
Date 2008-12-10
Source aktualne.cz
Genre internet
Respondent

Šumavská Bílá stopa

Šumava nabízí příznivcům aktivní zimní dovolené nejrozsáhlejší síť udržovaných značených lyžařských tras u nás. Většina z cca 500 km udržovaných tras se nachází na území Národního parku Šumava.

Cílem všech, kteří se o dění kolem běžeckých stop starají, je spokojenost návštěvníků. Hlavním koordinátorem celé údržby je Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s., v úzké spolupráci s Regionálním sdružením Šumava, Správou NP a CHKO Šumava, Jihočeským a Plzeňským krajem a v neposlední řadě s dotčenými obcemi a městy.

Pro zkvalitnění lyžařského servisu nabízeného návštěvníkům se pro letošní rok podařilo získat dotace z programů EU na nákup 10 ks GPS a zpracování souřadnicových dat pro oblast Šumavy. Přístroje GPS byly bezplatně pronajaty obcím, které disponují vlastními stroji na údržbu lyžařských tras. Data z GPS jsou automaticky přenášena do mapy, kam jsou on–line načítána aktuální data z GPS přístrojů, nainstalovaných v rolbách. Vše pak můžete aktuálně sledovat na www.bilastopa.cz. Finanční prostředky na zimní údržbu tras i předsezónní úpravy jsou získávány z dotací EU, dále pak od obcí a měst regionu Šumava, Jihočeského a Plzeňského kraje, Správy NP a CHKO Šumava, podnikatelů i lyžařů samotných. Celkové náklady na údržbu lyžařských tras za posledních 5 let přesáhly částku 8 mil. Kč (tj. průměrně 1,7 mil. Kč na zimní sezónu). Podíl veřejných zdrojů na financování činil 45 % (dotace EU, příspěvky krajů a NPŠ). Zbylých 55 % pokryly obce z vlastních zdrojů a z příspěvků od podnikatelů a i samotných lyžařů, kteří mohou přispět na údržbu lyžařských tras zakoupením samolepky za 30 Kč nebo odznaku za 100 Kč. Samolepky i odznaky jsou k dostání v informačních střediscích. Pro sezónu 08/09 zažádalo o dotaci z Dispozičního fondu celkem 7 obcí. Jejich požadavek činí 870 tis. Kč. Dále budou na údržbu lyžařských tras na Šumavě rozděleny příspěvky Jihočeského a Plzeňského kraje (2x 100 tis. Kč).

Při přípravě lyžařských tras se samozřejmě pamatovalo i na ty návštěvníky, kteří přijeli na Šumavu bez lyží a chtějí si užít krásy zimy jen tak pěšími výlety. Aby nedocházelo ke kolizím s lyžařskými trasami, byly některé z nich odkloněny a tím uvolněny vybrané komunikace pro zimní údržbu a pro pohyb pěších návštěvníků. Jedná se například o trasu Nová Hůrka – Hůrka – Vysoké Lávky v oblasti Prášilska.

Při přípravě tras je nutno také dbát na jejich bezpečnost pro návštěvníky. Proto je nutná úzká spolupráce pracovníků Národního parku Šumava, Horské služby Šumava, KČT i dalších složek, které se na přípravě podílejí. V průběhu zimy pak veškerá tíha spočívá na udržovatelích lyžařských stop, na obcích, které upravují jednotlivé okruhy a přispívají tím významně k příjemnému zážitku z bílé stopy na Šumavě. Pro přehled o síti lyžařských tras vydává každoročně Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s. mapky lyžařských stop.Tyto mapky jsou pouze orientační, obsahují aktualizované mapové podklady a užitečné kontakty na subjekty v daném území. Jsou k dispozici bezplatně v informačních střediscích v regionu.

Na závěr zbývá jen popřát kvalitní stopu při návštěvě Šumavy. A jak říká volně přeložené severské přísloví: „Počasí je takové, jaké je. Člověk je jen dobře nebo špatně oblečen.“

V Česku vzniknou „pralesy“ velké jako 630 Václaváků

Mapa

Bezzásahová území v Česku

Praha – V českých lesích vzniknou v následujících letech bezzásahová území, která zaberou plochu o velikosti přibližně 630 Václavských náměstí. Dohodly se na tom dvě státní organizace – Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny.

„Dohoda hovoří o dvou a půl tisících hektarech bezzásahových území,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí Lesů Radek Drahný. Václavské náměstí má rozlohu něco přes čtyři hektary.

Státní podnik Lesy a Agentura ochrany přírody a krajiny zatím vyhlásily devět území, kde se nebudou kácet ani vysazovat nové stromy a příroda se ponechá samovolnému vývoji.

„Vymezená bezzásahová území se mohou do budoucna stát novými „pralesy“, kde jediným hospodářem bude sama příroda,“ řekl generální ředitel Lesů a někdejší šéf Krkonošského národního parku Jiří Novák.

Další prales v Libickém luhu

Dasavadním posledním „pralesem“ se staly Havrany v Národní přírodní rezervaci Libický luh, která je ve správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Má rozlohu 31,3 hektarů. Jde o unikátní systém lužního lesa s olšemi a duby.

„Stejně jako u ostatních lokalit i Havrany s odstupem doby poskytnou cenné informace o tom, jak se dané území bude vyvíjet při maximálním omezení lidských vlivů,“ uvedly ve společném prohlášení Lesy ČR a Agentura ochranypřírody a krajiny.

Lesníci a ochranáři vytipovávají další vhodná území. „Nemáme ale přesně stanoveno, do kdy mají být vyhlášena další bezzásahová území,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí Lesů Radek Drahný.

Vznikají i soukromé rezervace

Kromě „státních pralesů“ vznikají v zemi i soukromé rezervace. Aktivní je především český svaz ochránců přírody, který s pomocí veřejných sbírek kupuje vhodné pozemky po celé republice.

Už třináctou privátní přírodní rezervací se v létě staly lužní lesy podél řeky Olše na severní Moravě. Má 2,5 hektaru. Pravidelně se v místech, kterým se říká v Lyngu, objevuje třeba orel mořský, hnízdí zde i kriticky ohrožený morčák velký.

„Cenu, za kterou pozemky vykupujeme, ale neuvádíme, protože by to mohlo ovlivňovat ostatní majitele, s nimiž vyjednáváme,“ řekl Aktuálně.cz koordinátor projektu Místo pro přírodu Jan Moravec. Stejně svaz nezveřejňuje ani místa, o něž má zájem.

„Pozemků, které by si zasloužily výkup, je po republice mnoho,“ tvrdí Moravec. Jiná odborná organizace – Česká společnost ornitologická – začala u Jaroměře ve východních Čechách budovat první českou soukromou ptačí rezervaci.