Tlak na zmenšení národního parku bude zřejmě sílit
| Tlak na zmenšení národního parku bude zřejmě sílit | |
|---|---|
| Author | Robert Malota |
| Date | 2001-02-06 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | Jan Jelen |
Nová Pec – Když před deseti lety česká vláda vyhlašovala Národní park Šumava, byl starosta Nové Pece na Prachaticku Jan Jelen jedním z prvních obyvatel jihozápadního pohraničí, který se informaci o zřízení parku dověděl, neboť mu ji osobně sdělil tehdejší premiér České republiky Petr Pithart. Dnes ale devětačtyřicetiletý Jelen přiznává, že ho způsob, jakým úřady v současnosti přistupují k šumavským obcím, velmi rozčiluje. Proto se často ozývá s kritickými připomínkami a je považován za enfant terrible Šumavy. „Zlobivé dítě? To asi jsem. Ale na Šumavě je potřeba zlobit. Víte, já nemám rád lidi, kteří o přestávkách před jednáním mají spoustu řečí, ale když pak přijde na věc, tak mlčí. To mi vadí, a proto se ozývám,“ vysvětluje novopecký starosta.
- Nedávno jste rezignoval na funkci člena regionální sekce Rady Národního parku Šumava, kde jste působil takřka celé desetiletí. Proč?
Některé věci už prostě nedokážu přecházet. Určitě nemohu souhlasit s tím, jakým způsobem je národní park vedený. Nejenom vůči šumavským obcím, ale i v ostatních záležitostech, například při likvidaci kůrovcové kalamity. Až se jednou bude říkat, že se to dělalo špatně, nechci, aby si lidé tyto problémy spojovali také s mým jménem.
- Jako člen regionální sekce Rady Národního parku Šumava jste však přece jenom mohl některá rozhodnutí alespoň částečně ovlivňovat?
Nemohl, to je právě ta potíž. Rada představuje pouze poradní orgán ředitele Národního parku Šumava. Když se však zásadní problémy, na které zástupci šumavských obcí upozorňují už několik let, navzdory našim vytrvalým připomínkám stále nedaří řešit, pak nemá smysl, abych v radě parku nadále zůstával.
- Jaké největší starosti teď podle vás trápí obyvatele obcí, které leží na území Národního parku Šumava?
Především nejasná perspektiva dalšího rozvoje. Například dodnes ani zástupci šumavských obcí nevědí, jakou podobu má konečná verze Plánu péče o národní park do roku 2010 – pokud si ovšem sami tento text nenajdou na internetu. Jednotlivým obcím rovněž chybí vyvážená komunikace se správou parku. Ta se často ani nepokouší hledat kompromisní řešení.
- Ministr životního prostředí Miloš Kužvart však tvrdí, že plán péče byl přijatý v souladu se zákonnými pravidly.
Naopak. Dokážu, že plán péče je neplatný. Zjistil jsem, že ministr Kužvart nemá pravdu, neboť rada parku tento dokument neprojednala, byť jí zákon takovou povinnost ukládá. Obávám se však, že pan ministr dostává zkreslené údaje už ze správy národního parku. Na druhé straně je ale pravda, že když ministr Kužvart přijede na Šumavu, pak není zvykem, aby se potkal i se starosty zdejších obcí. Když třeba ministra před časem dovezli na Smrčinu, dozvěděl jsem se to až druhý den z novin, třebaže se pan Kužvart pohyboval i v katastru naší obce. Za předchozích ministrů jsme ovšem takové informace dostávali.
- Pokud ministerstvo životního prostředí nebude chtít vyhovět šumavským obcím v jejich požadavku, aby se plán péče projednal znovu, co všechno lze očekávat ze strany starostů a jednotlivých zastupitelstev?
Budeme protestovat, různými formami. A mám obavu, že v takovém případě začnou zastupitelstva dokonce i projednávat změny dosavadních hranic národního parku. Chtěl bych připomenout, že v první polovině devadesátých let většina obyvatel Šumavy národnímu parku fandila, ale dnes už je situace opačná. Zdejší lidé nesouhlasí se způsobem, jakým se teď národní park dělá.
- Jak tedy vidíte budoucnost jihozápadního pohraničí?
Špatně, protože myslím, že chování správy parku skutečně povede až k myšlenkám o zásadní změně hranic národního parku. Až začne zákon o Národním parku Šumava projednávat parlament, pak se navíc ke slovu dostanou různé lobbistické skupiny, neboť v sázce bude spousta šumavského dříví a zisků z jeho prodeje. Obávám se, že potom národní park opravdu čeká výrazné zmenšení. Politický tlak dospět k takovému řešení bude velmi silný.
- Na druhé straně státní hranice naopak rozloha národního parku v posledních letech narostla. Čím si to vysvětlujete?
Měli jsme se už dávno přiučit, jakým způsobem vedení Národního parku Bavorský les přistupuje k obcím. Například přímo na území tamějšího parku leží pouze jedna malá osada, ale i v ní platí běžný režim. Naopak u nás se deset roků musíme řídit pravidly, která kromě jiného říkají, že obce, jimiž procházejí hranice národního parku, patří do jeho území. Proč by se ale přísnému parkovému režimu měla podřizovat celá Nová Pec, když uvnitř parku ve skutečnosti leží jen asi dvanáct jejích domů. To je přece nesmysl.
