Turisté šumavské tetřevy neruší: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Turisté šumavské tetřevy neruší |Author=Václav Janouš |Date=2007-06-15 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:50


Turisté šumavské tetřevy neruší
Author Václav Janouš
Date 2007-06-15
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Modrava - Dosavadní argumenty správy šumavského parku o tom, že turisticky hraniční přechod Modrý sloup nedaleko Modravy nelze otevřít kvůli ochraně vzácných tetřevu hluscu, byly jen vymluvy.

MF DNES totiž viděla mapu populace těchto ptáků na Šumavě a z ní jasne vyplývá, že se tetřevum dari i v místech, kam chodí lidé a mohou je tak rušit. Ředitel šumavského parku František Krejčí pak včera potvrdil, že pohyb turistů není hlavní příčinou ubytku ptáků.

Na správě šumavského národního parku existuje mapa, která zaznamenava populaci tetřevu na Šumavě. Konkrétně v okolí už desítky let uzavřeného turistického přechodu Modrý sloup a na nedalekem Poledníku, přístupnem turistům po celý rok, jich je podle odhadu dohromady dvě stě padesát. Obe populace tetřevu tu jsou zhruba stejne velke, přitom jen jednu svou přitomnosti rusi návštěvníci. „Mate pravdu, největší populace tetřevu jsou v místech, kde chodí turisté a kde se v minulosti i lesnicky zasahovalo. Pohyb turistů není hlavní příčinou ubytku tetřevu, protože těch ubyva všude v Evropě,“ priznal MF DNES ředitel parku František Krejčí.

Proč tedy na Poledník lidé smeji a k Modremu sloupu nikoliv? „Jediny rozdíl je v tom, v jake době trasa vznikala. Kdyby byla k Modremu sloupu otevřena před vstupem do Evropské unie, pak by s tím nebylo tolik obstrukci jako teď. Všichni otevření Modrého sloupu chceme, ale musime dodrzet legislativu, která se zprisnila,“ řekl Krejčí.

Argument padl, turisté tetřevy nerusi

Trpelivost s Čechy, kteří otevření přechodu resi už patnáct let, dochází i vedení sousedního Národního parku Bavorský les. Nemci totiž povoluji turistům chodit po oznacených cestách i mimo ne od začátku června až do poloviny listopadu bez omezení.

„Tetrev se pohybuje v celém českémi německem pohranici a přitomnost chodcu nema žádný vliv na jeho populaci. Občasne otevření Modrého sloupu má daleko horsi následky na tetřevy, než úplně zpřístupnění prostoru. Víkendu jako loni vyuziji stovky lidi naraz, v opacnem případě by se jejich počet rozmelnil,“ komentoval sef Bavorského lesa Karl Sinner situaci, kdy byl v loňskem roce Modrý sloup na pět víkendu vyjimecne otevřen.

Nemci už argumenty české strany o ochraně tetřevu oznacili za nesmysl. „Nejprve to bylo rusení tetřevu, pak nebezpečí pro rašeliniste, potom zase nebezpečí pádu suchých stromů. Studie, které si Cesi nechali udělat, vznikly od stolu a byly neobjektivni,“ kritizoval starosta obce Neushonau HeinzWolf.

Cekat další roky je pro němce nemyslitelne

Cesi už mají tři varianty, jak se dostat Luzenským údolím u Březníku k Modremu sloupu. Vybrani vhodneho řešení však může trvat roky.

„Cekat tři nebo čtyři roky je neakceptovatelne. Nikdo nám nevysvětlil, proč tam lidé nesmeji, když u nás to jde a veškeré studie ukazuji, že to tetřevum nevadí,“ řekl sef bavorského parku Sinner.

Správu Šumavy kritizoval i předseda její rady a zároveň sef českých turistů Jan Stráský. „Da se tudy vyrazit na vylet na Roklan a Luzný, usetri to dvě stě kilometru autem. Nejsem si ale po těch letech jisty, že se všichni bavi o stejnem ptakovi, když na jedné straně to jde a na druhé ne,“ řekl v nadsazce Stráský.