Zobrazení zdroje stránky Uschlý les v zakázané zóně vás vyděsí. A hned pak překvapí

{{MediaBankArticle
|Title=Uschlý les v zakázané zóně vás vyděsí. A hned pak překvapí
|Author=Václav Janouš
|Date=2007-08-28
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava - Na místech, která zásahla před lety kůrovcová kalamita, jako je Březník nedaleko Modravy na Šumavě, se rodi nový les. Na plose desítek hektarů pod uschlými stromy už vyrůstáji nove zelené stromky.

Viděli to reporteri MF DNES, kteří se vypravili s ředitelem šumavského parku Frantiskem Krejčím a starostou Modravy Antonínem Schubertem do míst, kam návštěvník nesmí. Sem, do prvních zón v okolí Březníku, Roklanské hajenky či na Pytlacky roh, se vraci přirozeně i vlci, kteří sem migruji z Karpat. Na Březník vede z Modravy cesta, na které občas potkate rodinu na kolech. Pak se cesty deli. Vlevo vede nejdiskutovanější a uzavřená cesta k bývalemu hraničnímu přechodu Modrý sloup na Luzný do Německa. Vpravo pak do míst, kam je lidem vstup zakázán, k Roklanské hajence. Všude kolem je pruh uschleho lesa. Na první pohled působi morbidne, až vas v zadech mrazi.

„V devetasedmdesatem, kdy přišla kůrovcová kalamita, o které se dodnes pořádně nevi, co ji způsobilo, to tu všechno uschlo,“ vysvětluje Schubert. Cesta, po které stoupame k hajence, presne rozdeluje území na dvě části. Jak priznacne pro hadky na Šumavě, zda kácet, či nekacet kůrovcem napadené stromy v unikátních místech.

Vpravo od ní je totiž území, kde správa parku v minulosti vykacela a znovu plochu zasazenou kůrovcem zalesnila. Vlevo pak les, který se s kalamitou vyporadava sám. Svému osudu ponechána příroda působi jako prales a vypadá zdraveji.

„Roste tu jeřáb, boruvci. Doufame, že toto území bude odolnejsi, zmlazuje se samo a vlastně zadarmo,“ ukazuje ředitel na levou stranu lesa, kde leží kmeny stromu volne přes sebe a divoce zde rostou mlade stromky.

Původní stisneny pocit, který uschly les ve vas vyvola, opada. Pod stromy totiž vidite zivy rodici se les. „Na německé straně uschly čtyři tisíce hektarů lesa, u nás jen devet set osmdesát hektarů,“ sdělil ředitel Krejčí.

Vypadá to jako ostrůvek severské přírody v Evropě. „Kůrovec nemůže nikdy sezrat celou Šumavu, jak se někteří lidé boji. Toto se stalo před 10 lety, dnes už zde roste nový les a i díky jiným klimatickým podminkam zde v horských smrčinach se nemůže brouk tak rychle sirit,“ uvedl starosta Modravy.