Zobrazení zdroje stránky V šumavském národním parku se budou znovu kácet stromy

{{MediaBankArticle
|Title=V šumavském národním parku se budou znovu kácet stromy
|Author=Martin Pešta
|Date=2001-04-27
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vydala souhlas k asanačním zásahům proti kůrovci v prvních zónách parku. Právu to potvrdil mluvčí správy Zdeněk Kantořík s tím, že rozhodnutí obdrželi účastníci řízení tento týden.

„Souhlas s asanačními zásahy se vztahuje celkem na 49 lokalit prvních zón o celkové rozloze 1400 hektarů,“ uvedl Kantořík. „V žádném případě to neznamená vykácení celé této plochy. Asanovat se budou pouze takzvané aktivní kůrovcové stromy,“ zdůraznil. Rozhodnutí správy parku ve čtvrtek kritizovalo hnutí Duha. „Správa letos rozhodla na základě dílem za staralých a dílem smyšlených údajů,“ řekl Právu Jaromír Bláha z hnutí Duha, který vedení parku obvinil, že chce vykácet široký pás podél státní hranice v Trojmezenském pralese. „Správa zde ale rozhodla na základě předloňských údajů o počtu kůrovcem napadených stromů a odmítá své rozhodnotí podpořit aktuálními daty z roku 2000,“ dodal. Kantořík Bláhovo tvrzení ostře odmítá. „Vzhledem k poškození porostů v oblasti Trojmezná správa rozhodla s vyjimkou ochranného hraničního pásu nekácet. V této první zóně bude letos probíhat jen asanace v ochranném pásmu do 250 metrů od státní hranice s Rakouskem v délce zhruba tří kilometrů a ve stejné délce podél státní hranice s Německem v pruhu 200 metrů širokém. Jde ale pouze o kácení napadených stromů a asanaci polomů. V žádném případě nemáme zájem na úmyslném vytváření holin. Naším cílem je ochránit hospodářské majetky v Rakousku a Německu. K opatření jsme přistoupili na oficiální žádost rakouské strany,“ vysvětlil mluvčí. Kantořík také vyvracel tvrzení o tom, že správa rozhodovala na základě starých informací. „Vloni bylo nutné asanovat v prvních zónách zhruba pět tisíc kubíků napadených stromů, tedy 50 procent oproti roku 99. Kácení v prvních zónách mělo příznivý vliv i pro vývoj v okolních druhých zónách, kde vloni pokleslo napadení o 56 procent oproti roku 99 na 45 tisíc kubíků,“ argumentoval.